Z deníku Paní Vychovatelky – Nezbedná školačka

nezbedná slečna u tabule před výpraskem

Rozhodla jsem se s Vámi podělit o mé nevšední zážitky z mé ředitelny.

Tento zážitek se Vám bude líbit, protože se stále ptáte na nějaká děvčata. Tak tuhle nezbednou krásnou holku přivedl její přítel, výprask fotografoval a s několika fotkami se mnou a  s Vámi podělil, za co jim oběma patří můj vřelý dík.

V průběh  Jednoho dne mi přišel email toho znění: „Dobrý den, narazil jsem na Vaše stránky, které mě oslovily. Chtěl jsem se zeptat, jestli by se dalo domluvit na výprasku mé přítelkyně?“ Moc párů při své profesi nepotkám, tak mě tento email ihned zaujal a tak jsem odepsala: „Ale ano, samozřejmě, chcete být u toho přítomen, máte něco konkrétního na mysli?? Myslím, že to bude velmi zajímavé.“ A tak že bylo. Slovo dalo slovo, vyměnili jsme si pár emailů a den D nastal. U dveří mi zazvonil mladý pár, oba pěkně urostlí a štíhlí. Slečna byla taková zakřiknutá, bylo na ní vidět, že je nervózní. Ale kdo by v takové situaci nebyl, že? Předem jsme se dohodli, že tentokrát si nejdříve popovídáme a pak se uvidí. Sedli jsme si, ale slečna byla nesvá a netrpělivá a tak se vydala zkoumat mé nástroje, které jsou vystavené všude kolem, zatímco já jsem si povídala s jejím přítelem. Prý je zvyklý ji vyplácet sám a slečna má, když na to přijde, výdrž, ale že chtěli zkusit něco jiného. Sám by rád viděl, jak to vypadá, když jí vyplácí někdo jiný, přísnější. V průběhu naší konverzace nám slečna neustále skákala do řeči ohledně otázek na vystavené nástroje, když už to bylo asi po šesté, tak jsem na ní rozlítila. „Tak a dost chováš se jak malá zlobivá rozmazlená holka, dostaneš jak malá zlobivá  holka!“ Ohnula jsem si jí přes koleno,

vyhrnula šatečky stáhla punčochy a k jejímu překvapení jí začala sázet jednu za druhou pěkně postaru ručně na její zadeček. Rána střídala ránu a moc pěkně to pleskalo.

Prdelka při výprasku rukou

výprask rukou pro zahřátí

Na pomoc jsem si vzala i svůj oblíbený kartáč a nepřestala jsem dokud zadeček nebyl celý červený a předehřátý na správnou teplotu. Děvče výskalo a její přítel se chopil fotoaparátu a začal pořizovat důkazní materiál. Pak jsem slečnu vyzvala, aby šla s odhalenou prdelkou k tabuli a napsala na ní “ Je neslušné skákat lidem do řeči“ A protože slečna neprojevovala dostatek lítosti, připsala si na tabuli trest rákoskou za neslušné chování. A aby se děvče alespoň trochu stydělo, musela si odložit své krásné šatečky a všechno co měla na sobě. To už se trochu začala červenat. Určených prvních 25 slečna snášela statečně a její přítel byl na ní hrdý. Ale stále se snažila nějak diskutovat o výši výprasku. Nepochopila, že s paní Vychovatelkou se ne

Výprask rákoskou

diskutuje! Během výchovné lekce to zkusila ještě několikrát, za což si vykoledovala jen další výprask rákoskou.  Z plánovaných pětadvaceti bylo rázem padesát. Pro tak ladný zadeček jsem vybrala mou nejladnější rákosku „Kleopatru“ Je pěkně rostlá, štíhlá, ale i dostatečně pevná, aby každá rána byla vedena s dostatečným důrazem. Slečna sice držela předpisově ohnutá přes stůl, ale dávala hlasově znát, že každá rána je dobře mířená. Její přítel byl jako na trní a každou ránu trpěl s ní. Když jsem si nakonec vyměřeného trestu chtěla ověřit, jestli byla výchova dostačující a trestané se optala, dostalo se mi odpovědi „že asi jó“. Kdo mě zná, je mu hned jasné, že tohle u mě není odpověď, kterou akceptuji. Ano, přidala jsem jí ještě dalších 25. Už z toho důvodu, že jsem jako zkušená vychovatelka viděla, že si slečna o přídavek přímo říká a i když každou ránu prožívá s povzdechy a nářkem, že to bolí, bylo vidět, že si svůj výprask opravdu užívá, vždyť je také pro její dobro. Zatímco její přítel trpěl a posunky mě prosil, ať nejsem tak přísná a důrazná. Musím říci, že jsem se opravdu bavila, když jsem se znovu zeptala, jestli to bylo dostačující a on jí prosil, aby už odpověděla správně “ Ano Paní Vychovatelko“ a ona na to „že si ještě není jistá“ Musela jsem se v duchu smát když jsem přidávala dalších 25, ale to už trestnou Španělkou a pěkně svižně nakonec jsem přidala i pár ran vařečkou i klepačem na koberce, který by měl vyklepávat nemravné myšlenky z hlavy.

Na to, že jsem slečnu vůbec nešetřila, byla její prdelka jen pořádně červená a na dotek pěkně horká. Na úplný závěr mě její přítel poprosil jestli bych jí nepřidala ještě pár ran rukou, zatímco ona mu poděkuje pusou. I když to není úplně standardně součást mé výchovy, ráda jsem jim vyhověla, ale musel mi slíbit, že se o ní na hotelu taky hezky postará, protože to byla holka moc statečná. Co myslíte? A pro mě to byl další z krásných nezapomenutelných zážitků u mě v ředitelně.

Krásný zadeček po výprasku