Archiv pro rubriku: Povídky

První výprask paní Veroniky

Letní úlet – poprvé

Doba covidová každého ovlivnila jinak. Na někoho zapůsobila depresivně, někdo si odpočinul na homeofficu, jiný přibral na váze … a na mě zaúčinkovala spankingově. Ani nevím, jak mě napadlo jednoho dubnového dne zadat do vyhledávače slovo výprask. Byla jsem překvapená, kolik odkazů na mě vyběhlo. Polovina sice spadala do sportovní terminologie typu „Pardubice dostali výprask od Hradce“ (nebo opačně?), myšleno při fotbale nebo něčem podobném, další sorta článků byla psychologického rázu týkajících se negativního účinku fyzických trestů jako výchovného prostředku na vývoj dětí. Sportovní zprávy mě nikdy nebavily a své dítě jsem téměř nikdy neuhodila (jedině jeho puberta ve mně tu a tam probouzí násilnické sklony, ale to se snažím řešit dýcháním do břicha, počítáním do desítek a blokováním účtu na Netflixu…i když teď už mě kolikrát napadlo, že by použití metod paní vychovatelky nebylo úplně od věci). Pak tu bylo několik diskusních fór, kde lidé diskutovali pořád dokola, kdy a jak dostali jako malí nebo velcí, pak několik stránek, kde, když na mě vyběhly požadavky na nějaké odsouhlasení, tak jsem je zase rychle zavřela, a pak i stránky s videy na hranici porna, na mě už tvrdšího rázu, které mě spíš odrazovaly. A najednou, když se přede mnou na monitoru objevila ženská postava s rákoskou v ruce…zatrnulo mi.  No, co vám mám povídat, znáte to…😊. Měla jsem v životě několik období, řekněme fází duševního rozpoložení, a najednou začala další etapa  – spankingová😊. Zapadla jsem tak do statistik, které ukázaly zvýšenou návštěvnost stránek se sexuálním obsahem na internetu době pandemie.

Byla jsem docela překvapená, jak mě to ovládlo, přitahovalo. Nemohla jsem si pomoct a téměř každý den jsem na stránky paní vychovatelky zabrousila a postupně prohlédla jejich obsah, něco i několikrát, hodněkrát… Prostě úchyl, říkala jsem si. Celý příspěvek

Potrestaný chlapec

Bylo nádherné ráno, ptáčci zpívali a sluníčko se usmívalo na svět. Celý víkend byl plný slunce a stejná předpověď zněla i pro pondělí. Ačkoliv byl stále školní rok, Viktor byl už měsíc u své tety Amélie. Jeho teta byla vážená žena, vlastnila jediný krám v okolí, měla tedy hodně práce a doufala, že ji Viktor pomůže, marně. Dnes už jí ale pověstný pohár trpělivosti přeteče. Viktor opět vstal o 20 minut později, zase ponocoval, což tetě velice vadilo.

Celý příspěvek

Manželská nápravna – Druhá návštěva u Paní Vychovatelky

Doba koronavirová je těžká, ale najdou se i páry, které si najdou čas na netradiční odreagování, jeden takový se u mě zastavil a Jeho povídka patří do oddělení “manželské nápravny” škoda, že jsme z toho nedělali fotky. Jinak to popsal moc hezky, co myslíte?

Druhá návštěva u Paní Vychovatelky

Je čtvrtek ráno. Sedím v práci u počítače. V tom mi přijde SMSka: „Už se ti to blíží“. Sevře se mi žaludek a odpovím: „Jj, blíží…“. Píšu si s manželkou, s Hankou. Ještě jí poprosím, ať zaplatí pokutu, kterou jsem před pár dny dostal za rychlost. Nemám totiž u sebe dopis od policie a chci to mít z krku. Hanka odpovídá, že ji zaplatí. Já na to, že „Paní Vychovatelka za to zítra vyplatí“. „No, to je pravda, ta ti to spočítá“. Ještě si vyměníme pár řádků o průběhu setkání v Praze a myšlenky se mi vrací zpět na práci.

Celý příspěvek

Žák Martin – povídka

Máme tu další povídku. Žák Martin se rozhodl podělit o povídku, která je jeho prvotina. A aby to bylo zajímavější, tak si za každou chybu přeje dostat deset ran řemenem. Kolik myslíte, že bude na konci chyb a ran?

Perný den žáka Martina

Tak Martine, vylez s tý postele. Dneska jdeš zas konečně do školy a bude už sedm. Volá na mě máma z kuchyně.  Mě trápí ranní erekce ale na honění nemám ani pomyšlení při představě co mě dneska čeká. Jo a nezapomeň se pořádně vysprchovat — volá zase máma. Vždyť jsem se sprchoval večer. To jo ale nezapomeň že ve dvanáct jdeš k paní doktorce a ve tři máš návštěvu ve VIPD.

Celý příspěvek

Výprask tety Markéty – 2. část

Pokračování povídky Výprask tety Markéty – 1. část zde

Sama dala na stůl polštář, poklepala na něj tenkou rákoskou a já si chtě nechtě musela kleknout na židli a připravit se na nejhorší. Vlastně to ale nejhorší nebylo. Zadek už jsem měla zahřátej a tenká rákoska sice v první fázi sice taky fakt bolí, ale pak to přejde na bolest vzrušující, nabíjející, takovou, která děsí, ale současně po ní člověk skrytě touží. Jenomže mě jich teď nečekalo jenom nějakých pětadvacet, ale padesát. A to už není tak příjemné. To je opravdu tvrdý trest.

Celý příspěvek

Výprask tety Markéty – 1. část

Dobrý den Paní Vychovatelko,
Jak jste si přála, posílám vám v příloze zprávu z mojí poslední návštěvy. Jsem moc ráda, že se vám Katčin popis tolik líbil. Tak snad se vám bude líbit i tohle. Ještě jednou děkuji za péči, kterou jste mi věnovala a slibuji vám, že jí zase dlouho nebude potřeba.
Moc vás pozdravuju a přeju hodně zdraví
Markéta

Celý příspěvek

Neteř Kateřina na výprasku u Paní Vychovatelky – 3. část

Rákoska se mě přestala dotýkat, pak přišlo švihnutí a po něm silný štípnutí po celý dýlce dopadu. „Au jedna!“ vyhrkla sem. Bolelo to hodně, ale ne zase tak hrozně, jak jsem se bála. Přišlo další štípnutí a pak další. Pořád to bolelo. Hrozně to štípalo. Ale už ta bolest byla jiná. Cítila jsem, jak ve mně proudí krev a i když je to nepochopitelný, dělalo mi to dobře.

Celý příspěvek

Neteř Kateřina na výprasku u Paní Vychovatelky – 2. část

Vstoupila jsem do malé sklepní místnosti. První co mi proběhlo hlavou bylo to, jak je vlastně malá. Na obrázcích i videích vypadala mnohem větší. Přímo přede mnou byl starý, bytelný psací stůl, za kterým stála bílá tabule. Po pravé ruce malá pohovka, vedle který stál onen výpraskový kozlík a vedle něj skříň. Po levé ruce stálo velké zrcadlo a za zády jsem měla menší zrcádko na zdi, pod kterým stála zdánlivě nevinná židle, o které jsem ale věděla, že je taky určena pro trestání a okamžitě se mi vybavil obrázek asistentky Moniky, jak před ní stojí v puntíkatých kalhotkách a s pruhy na zadečku.

Celý příspěvek

Neteř Kateřina na výprasku u Paní Vychovatelky – 1. část

Přeji vám dobrý večer vážená Paní Vychovatelko.

Dnes jsem zase po delší pauze navštívila svoji sestru. Bylo úžasné ji i Katku zase vidět a užily jsme si krásné holčičí odpoledne. Když jsem se ale v soukromí Kateřiny zeptala na její zprávu, zrudla a pak se mi přiznala, že vám ji ani po tak dlouhé době pořád neposlala. Okamžitě jsem jí nařídila, ať ji jde napsat a že vám ji ještě dneska odešlu já sama, když na ni ještě stále není spolehnutí.

Celý příspěvek

Jeden deň – povídka

Jeden nezbedník mi poslal sepsaný zážitek z VIPD a poprosil mě o jeho zveřejnění, pokud se mi bude líbit. Musím přiznat, že je to po obsahové stránce velmi pěkně a poutavě napsáno a rozhodla jsem se, že se o to s Vámi musím podělit.  Jen je to psáno ve slovenštině a pro někoho to může být hůře čitelné a také si nezbedník nedal moc práce se stylistikou a možná by i za to zasloužil přídavek. Takže se prosím zaměřujte jen na obsahovou stránku, za kterou moc děkuji.

Jeden deň a zmeilo sa všetko

V chladnom rane počuť len svoje kroky a tiche dychanie. Kračam ulicou a premyšlam čo to vlastne robim. Marne hladam odpoveď hoci je jasná ako prave vychadzajuce slnko. Dnes, prave dnes je ten jedinnečny den kedy sa za par hodin zmeni sen, predstavy a sny na realitu. Ake to asi bude vo VIPD…

Celý příspěvek