Zdravím všechny vyznavače SPANKINGU a příznivce VIPD 😘 ❤️
Máme tu Březen, měsíc Jara, rozkvétajících kytiček, tenkých čerstvých proutků a MDŽ. Ve VIPD se pořád něco děje 🙂
Letos jsem si na MDŽ mohla sama vyrobit kytičku vařečkou na holou prdelku nezbedníka, ze které vlastně vyšel krásný čtyřlístek pro štěstí. Posuďte sami , že se mi povedl. Posílám ho všem! Štěstí není nikdy dost. Najdete ho ZDARMA na https://www.pickey.cz/panivychovatelka
Dále tam můžete najít fotky prdelky paní Veroniky, která tu krásně píše o svých zážitcích ve VIPD. Kde se mi povedlo otisknout svou ruku s palcem nahoru, Takový palčák, který jsem stačila vyfotit, než se kresba zničila dalšími nástroji. 🙂
Přibylo tam také zábavné video a příběh s omluvou z jednoho narozeninového výprasku a bude jich víc. Tady je ten slíbený příběh Leontýnky, který si na své narozeniny přál dostat výprask od Paní Vychovatelky a zároveň i od slečny asistentky Moniky. Narozeninová přání plníme na počkání. Těšte se na další fotky a videa z akce. A pokud máte také nějaké přání, tak mi ho napište sem nebo do emailu. Ráda plním přání pokud jsou v mezích VIPD. 😘 ❤️
Setkání ve VIPD s Paní Vychovatelkou a slečnou Monikou. Strašně mě vzrušovala představa dostat výprask i se slečnou asistentkou. Udělám proto všechno. Koncem ledna mám narozeniny, tak si zkusím domluvit i slečnu asistentku. Bohužel, slečna je velmi zaneprázdněna, může jen v určité dny a odpoledne. Moc mi to mrzelo, nevyšlo to. Ale šance se naskytla v pátek 17. února odpoledne. Přeskočím. Vlak přijíždí do Prahy na Hlavní nádraží kupodivu včas. Podle domluvy píši Paní Vychovatelce, že jsem v Praze, a o hodinu dřív. Za chvíli zapípá sms. To se máš. Tak prosím počkej přesně na 15:30 hodin, nebo až Tě vyzveme ať zazvoníš. Budu tedy chodit po Žižkově, odpovídám. Ne aby ses moc zatoulal, přijď včas, odpovídá Paní Vychovatelka. Chodím tedy Řehořovou ulicí. Tam a zpět, tam a zpět. Čas utíká pomalu…Je 15:25 hodin. Všichni to znají. Začínám mít trošku strach…V 15:29 zmáčknu zvonek, který je vlevo třetí od shora. VIPD. Tak pojď dál, už čekáme. Sejdu tedy schody do suterénu. Ve dveřích už na mě čeká Paní Vychovatelka. Má na sobě to pěkné tričko, které jsem si přál. Tak pojď dovnitř, sundej si boty, a pojď si sednout ke stolu. Za stolem sedí velmi krásná slečna, v bílé halence, sukni, černé silonky, lodičky. Jsem paff… Není tu židle pro mě Paní Vychovatelko. Na židli sedí slečna Monika, na druhé já. Přines si bobíka, odpoví Paní Vychovatelka. Černý čaj pro mě je již připraven…Sednu si tedy ke stolu, upíjím čaj, povídáme si. Tedy spíš já s Paní Vychovatelkou. Před slečnou Monikou jsem velice nervózní…Čaj je dopitý, a jde se na věc. Vysvleč se do trenýrek a k tabuli. Mám si obléci černé punčošky Paní Vychovatelko ??? Nemusíš. Najednou se projevuje slečna Monika. Jen si je koukej obléct, chci Tě v nich vidět. Šahám tedy do batůžku, oblékám si černé silonky a mířím k tabuli. Začínají tresty…
pokračování a celý příběh najdete na https://www.pickey.cz/p/1f40980fbf17d460277a0f59e85d3a4e
Děkuji za Vaší podporu. Vaše Paní Vychovatelka ❤️
Dobrý den všem. Děkuji Paní Vychovatelce za zveřejnění mé povídky, i videa z výprasku na Pickey. Děkuji i slečně Monice. Byl to pro mě pro mě nezapomenutelný zážitek. A myslím, že i oběma Dámám, se to líbilo. Snad to byl pro ně příjemně strávený čas se mnou. Proto mi to donutilo napsat i tu povídku z návštěvy. Snad se bude aspoň trošku líbit…Paní Vychovatelku za pár dní uvidím znovu. A snad se mi tři z povídky, sejdeme znovu, na jedné narozeninové oslavě v dubnu. Ještě jednou Vám Paní Vychovatelko za všechno děkuji. Děláte pro mě moc…Váš Leontýnka