Alkohol za volant nepatří – Recidiva

Při poslední návštěvě mi Paní Vychovatelka na rozloučenou sdělila, že kdyby se to náhodou ještě někdy stalo, dostanu opravdu, ale opravdu přísný trest – 200 ran tenkou rákoskou na holou, rovnou a bez zahřátí…

Ke všemu pak ještě přidala drobnou anonci do komentářů:

„Vzhledem k tomu, že se jedná o skutečně velkého darebáka a jeho recidiva je víc než pravděpodobná, hodlám v takovém případě jeho trest ještě zpřísnit zvýšeným studem. Za tímto účelem hledám pohlednou slečnu, mladou paní, nebo dámu v nejlepších letech (věk 18 – 50), která by s potěšením výkonu trestu přihlížela, popřípadě asistovala.“

Vzhledem k tomu, že jsem posledně dostal skutečně pořádný výprask, takový, že jsem ještě nikdy větší nezažil a měl jsem opravdu dost, říkal jsem si, že mi to vážně stačilo, že víc opravdu nepotřebuji a dám si pozor…

Ale na rovinu…, netrvalo to dlouho a samotného mě překvapilo, že mi to nevydrželo snad ani dva týdny…

Když jsem se přiznal Paní Vychovatelce, okamžitě mě vyzvala, abych oznámil termín, kdy se k ní dostavím… Dohodli jsme se a já měl dorazit za dva týdny.

Najednou se vidina slibovaného výprasku stala reálnější a já zjistil, že mám opravdu, ale opravdu strach.

Už posledně jsem dostal tolik, že jsem byl na hraně, ale 200 ran tenkou rákoskou, rovnou bez zahřátí mě trochu děsila… Dny utíkaly neuvěřitelně rychle a to co mě mělo čekat se vkrádalo i v noci do mých snů.

Dokonce jsem se snažil s Paní Vychovatelkou trochu smlouvat, ale její stanovisko bylo naprosto nekompromisní…

Ve finále jsem si říkal, dobrá, jestli se ohlásí nějaká slečna, nebo paní, snad mi to aspoň pomůže víc se při výprasku ovládat…

Nejen Paní Vychovatelku, ale i mě nakonec překvapilo, že zrovna velký zájem nebyl… Jedna slečna kontaktovala přímo mě, ale šlo jí spíš o to, zjistit, jak to na návštěvách u Paní Vychovatelky chodí, protože se tam sama chystá a ani druhá dáma nakonec nenašla odvahu zúčastnit se…

Nicméně Paní Vychovatelka neponechala věc náhodě a jedné své známé líčila co mě čeká tak barvitě, že dotyčná přislíbila účast.

Bylo mi sděleno, že se na mě přijde podívat samotná Paní Inspektorka. Okamžitě se mi vybavila dáma figurující někde v předchozích reportážích a říkal jsem si, dobrá, no aspoň tak…

Čím víc se blížil den „D“, tím víc jsem byl nervózní a strach se stupňoval…

Návštěva byla dohodnuta na 16:00 a mě bylo jasné, že abych tam vůbec šel, musím se na to trochu připravit… Doma jsem vypil asi litr červeného vína, trochu si zahulil a cestou přibral ještě dvě piva v plechovce…

Takže když jsem dorazil do VIPD, (samozřejmě, že autem) byl jsem opravdu v kondici… Myslím, že i samotnou Paní Vychovatelku zaskočilo, když jsem tam napochodoval s plechovkou piva v ruce…

Co mě ale překvapilo a to neobyčejně mile, že na kanapi seděla opravdu krásná žena v nejlepších letech. Vypadala plaše a trochu nesmělá…

Zato já měl smělosti až, až…. okamžitě jsem nešetřil komplimenty na krásu Paní Inspektorky a možná jí i trochu přiváděl do rozpaků, pivo, které mí Paní Vychovatelka hned odebrala jsem okamžitě získal zpět a v zápětí jsem začal vyhrožovat….

To vyhrožování bylo samozřejmě motivováno strachem, ale měl jsem velkou, velkou nutnost sdělit oběma dámám, ať si dají velký pozor, protože mě nakonec budou muset přeci jenom odvázat…. Takže hlavně, aby to nepřehnaly tak, že bych zuřil! A nechtěl jsem nějak moc machrovat, bral jsem to pouze, jako rozumné upozornění…

Paní Vychovatelka se trochu snažila přetavit nastalou situaci v humor a já měl pocit, že se jí to povedlo….

A šlo se na věc… svléknout do naha… na ruce jsem dostal obojky, které Paní Vychovatelka přicvakla na kozlík a výprask mohl začít… Musím přiznat, že jsem se opravdu bál…

Paní Vychovatelka se chopila tenké rákosky a začala celou situaci komentovat….

I Paní Inspektorka se zdvihla z kanape…. Dostal jsem prvních deset a kdo měl tu čest potkat se s Paní Vychovatelkou, ví, o čem je řeč… Opravdu mě nešetřila a já si v duchu říkal: „Takových 200 přece nemůžu vůbec vydržet…!“

Nicméně po první desítce rákoska putovala do ruky Paní Inspektorky….

A to se mi ulevilo, vážně ulevilo… Paní Inspektorka mě totiž švihala zhruba tak s poloviční intenzitou, než Paní Vychovatelka.

Samozřejmě se to neobešlo bez pauziček…, komentářů… a domluv.

Rákoska šla z jedné ruky do druhé. Nemusel jsem počítat každou ránu, ale vždy na konci desítky zněla otázka kolik, že to máme…? 50, 70, 90…

Velká výhody byla v tom, že Paní Inspektorka byla fakt „něžná“. Vůbec si nedovedu představit, že bych dostal 200 rákoskou rovnou a pouze od Paní Vychovatelky…

Přehouply jsme se přes 100 a ani vlastně přesně nevím kdy došlo k výměně rákosky… Už to nebyla tenká, ale silnější a ve finále si je vzaly obě dámy a švihaly mě napřeskáčku z obou stran…

A najednou to bylo 200… byl konec a já zjistil, že jsem nakonec dostal míň než posledně…

Paní Inspektorka měla naspěch, ale i tak jsem stačil přidat ještě pár drobných komplimentů… Dokonce mi řekla i své skutečné jméno, což mě neobyčejně potěšilo…

Paní Vychovatelka mi nakonec trochu promluvila do duše, tak, jak se to patří… A já šel…

Říkal jsem si, doufám, že byly holky spokojený a že se jim to líbilo….

Nicméně druhý den mi přišla SMSka od Paní Vychovatelky: „ Bohužel tě musím informovat, že tím, že jsi přišel v podnapilém stavu jsi na Paní Inspektorku udělal jen špatný dojem… Shodly jsme se, že tvé vyhrožování a chování se nám vůbec nelíbilo. Teď jedu na dovolenou, zbytek budeme řešit až se vrátím….

PS: Prohlášení Výchovného Institutu pro dospělé:  Pokud se jakýkoliv nezbedník dostaví v podnapilém stavu nebo jakkoliv ovlivněn drogami či alkoholem, bude poslán domů a Paní Vychovatelka si vyhrazuje právo na školné jako odškodné za svůj čas. Navíc takové chování nebude akceptováno a už rozhodně není důvodem k vyššímu trestu (který si tu každý přeje), ale k vyloučení z výchovného programu!