Zdravím všechny vyznavače spankingu a VIPD. Jsou prázdniny, kdy se ve VIPD moc neděje, ale nenechte se zmást a čtete až do konce, čeká vás spousta překvapení
Toto je autentická povídka od paní Veroniky, co se opravdu přihodilo na nedávné její lekci, když se rozhodla provokovat s motivačním programem pro Paní Vychovatelku. Varování ostatním : toto ani nezkoušejte, raději na to ani nemyslete! 🙂 A teď ta povídka co se opravdu stala:
Milá Paní Vychovatelko Věrko,
Tak jsem se pokusila ten zážitek sepsat. No snažila jsem se, aby byl co nejvíc autentický, ale nevím, jestli jsem si v tom šoku vše zapamatovala. Teda zajímala by mě i ta Vaše verze (tak jak to máte ve Vašem 2do listu.)😉
Mějte se krásně a těším se (teda nevím, nevím) v pondělí! Veronika
Sedím v práci před obrazovkou mého PC, na které se už od rána pořád dokola točí kolečko, které se občas střídá s totálně černým nebo modrým displejem, a chatuji s mým spankingovým parťákem. Teď tu byl ajťák, že prý mám vadný disk a jsem kandidát na výměnu PC. Tak aspoň to moje celodenní flákání a neschopnost se na cokoliv soustředit má, hlavně teda pro kolegy, objektivní důvody.
„Tak alespoň máš čas promyslet, co znamená to ´nic co by se Vám libilo´🙂. Nebo myslíš, že bude mít to-do list?“, čtu další zprávu od Kaňoura.
Odpovídám obratem: „🤣 Sakra, myslíš, že bych si měla připravit scénku nic, co by se Vám líbilo? Něco jako: máte připravený ten 2do list? … ne?! … tak v tom případě, je mi to líto, budeme muset přistoupit k…”. Ta představa je tak absurdní, že dostanu záchvat smíchu. Ale rychle se uklidním nebo si budou kolegové v kanclu myslet, že jsem se už totálně pomátla.
Cink…další zpráva od Kaňoura: „Tak snad ti půjčí nějakou tu učební pomůcku na demonstraci. 🙂 Nebo si cestou kup nějakou prťavou vařečku, ta by stačila.🙂“
Konverzaci s kolegou Kaňourem uvádím schválně v doslovném znění, aby bylo jasno, kdo za všechno může.😉
Kdo může za to, že ten koňský Kaňourův nápad mě přiměl odejít z práce ještě dřív, než bych musela (i když omluvenku mi vystavil ajťák), zastavit se cestou do VIPD na Hlaváku ve Flying Tiger a koupit tam klepač na koberce, protože vařečku neměli. Shánět kvůli vařečce obchod s domácími potřebami se mi zase kvůli nedostatku času nechtělo, protože přidat ještě k této megaprovokaci pozdní příchod už mi přišlo trochu riskantní. Navíc přinést do učebny VIPD vařečku by bylo jako nosit dříví do lesa. A poslední kapkou, která přispěla k zakoupení této užitečné rekvizity, byla blesková cost-benefit analýza, ze které jasně vyšlo, že klepač za cca 300 Kč se vyplatí, protože po té, co s ním před Paní Vychovatelkou z legrace zamávám, si ho odnesu domů a konečně s ním vypráším psí pelech. Celý příspěvek →
