🍴VÝPRASKOVÉ MENU PRO LEONTÝNKU 🍴

Zdravím všechny příznivce spankingu a VIPD 😘 🥰
Jak jsem vás už upozornila, ve VIPD se dějí různé příběhy. např. Děvčata z Ultras VIPD Gangu točí 🍀 KOLEM ŠTĚSTÍ 🍀  na Forendors na přání těm, co je osloví různé spankingové vychytávky jako třeba pro Michelina 🔥 Hard-core stydlín II. : výprask  Malým ďáblíkem v pozici trakař klikněte a podívejte se na video jak se u toho krásně kroutí.
A nebo se jeden člen Gangu spojí s druhým a vznikne na přání : 🍴VÝPRASKOVÉ MENU tak si ho přečtěte a napište mi, co byste nejraději viděli jako první video z předkrmů (i s polévkou) chi chi 😄😄 :
🍴🔥VÝPRASKOVÉ MENU PRO LEONTÝNKU🔥🍴
PŘEDKRM 1:
Zahřátí rukou v otk na gauči 
 PŘEDKRM 2:
25 malou vařečkou v otk na gauči 
 PŘEDKRM 3:
25 kartáčem přehnutý přes opěradlo židle
POLÉVKA:
30 řembičem na bobíku, ruce na zemi
Pauzička na trávení – – 2 min:
klečení  na hrachu s rákoskou Asistentkou na hlavě a rákoskou NH na natažených rukou
(nesmí mu spadnout, jinak 10 navíc tou, která spadla)
Snažte se ho rozesmát :))
HLAVNÍ CHOD:
25 rákoskou Na holky u stolu 
30 GG vleže na stole 
25 rákoskou Asistentkou ve svíčce na stole
20 bičem vleže na gauči
Pauzička na trávení – – 2 min:
klečení na rákosce NH à la hradní stráž  (nesmí ani hnout brvou, jinak 10 rákoskou Asistentkou hned na místě)
Vyprávějte vtipy, smějte se, atd :))
DEZERT 1:
10 Vervou u zdi 
 
DEZERT 2:
10 klepačem opřený rukama o bobík 
Relax time — Mastička + kopřivový zábal 🌿🙂
SLADKÁ TEČKA:
Minuta obracečkou z Moravy v Býčím rodeu
se zpěvem písně „A já su cérka z Lidečka“, resp. „A já su synek z Polánky“ s důrazem právě na 2.sloku :)) 
BONUS — PŘÍPADNÁ DRUHÁ VEČEŘE: když bude mít pořád málo, 15 ran nástrojem dle vlastního výběru :))
Tak doufám, že mu tohle menu bude chutnat :)) Některé chody jsou sytější, takže případně nemusí dojídat úplně všechno, zbytky jsou dovoleny, stačí, když alespoň ochutná jako ve školce… :)) Nicméně sladkou tečku rozhodně musí, to je specialita šéfkuchaře!!!! :)) Tak se hezky bavte! :))
Mějte se krásně! ☀️
Vaše Cérka

Michelin a jeho první návštěva VIPD před rokem

Dlouho jsem sledoval stránky výprask a výchova a dobře jsem věděl že jednou tam zavítám. Ale všichni jistě vědí že času a příležitostí je málo. Že sem dorazím až po “40” jsem ale nevěřil. Žádná moje partnerka to neschvalovala. Teď přišla chvíle kdy to jde a ještě jsem dostal celozávodní dovolenou o dva dny dříve. Tak jsem se rozhodl jeden den využít k návštěvě Prahy. Z Krkonošské vesničky je to hodně daleko, ale věřil jsem, že to bude stát za to. Napsal jsem tedy Paní Vychovatelce, že zítra bych mohl přijet kolem 10 hodiny. Protože jsem hodně upřímný tak jsem na sebe vyzradil i všechny neřesti. Nepořádek, neřesti ale i alkohol, který teď konzumuji mnohem častěji než je zdrávo.

Moje představa byla asi 50 ran rákoskou a také jsem chtěl zkusit její pádnou ruku v pozici OTK nebo trakař. 🙂 Prozradil jsem jí i to, že se mi líbí nucená nahota i masturbace.
Výběr nástrojů jsem samozřejmě nechal rád na ní stejně jako celý průběh.
Vyrazil jsem autobusem do Trutnova a z Trutnova už přímým vlakovým spojem do Prahy, kam jsem měl dorazit v 9:42. Věřil jsem, že mi těch pár minut bloudění Prahou stačí. Je to přece jen kousek, ale to neznáte vesničana z Krkonoš. Vydal jsem se špatnou cestou a dorazil skoro o 20 minut pozdě. A to jsem si ještě pohrával s myšlenkou, že zazvoním schválně o minutu pozdě.
Paní Vychovatelka mě však mile přivítala a zpoždění nebyl takový problém. Ale prý jen na poprvé! Pak mě chvilku nechala vydechnout a poté jsem se musel svléknout. Ještě jsem zkusil laškovat a zeptal se jestli si mohu trenýrky nechat. Kupodivu ani neprotestovala a povolila mi je. Což jsem nečekal. Když jsem ale stál skoro nahý  s rukama za hlavou a čekal, co se bude dít, stáhla mi je sama. 🙂 To že jsem měl hříšné myšlenky o tom, že to udělám schválně mě ale stálo asi 20 ran rákoskou navíc. Ani už si nepamatuji která rákoska je která. I když jsem k nim dostal bohatý výklad. Ale když už jsem byl ohnutý přes stůl tak už jsem jen počítal rány. Občas jsem už i zakřičel bolestí, ale pevně jsem se držel stolu, aby Paní Vychovatelka viděla, že nejsem žádné ořezávátko. Rány byly pořádné, ale stejně jsem se nemohl zbavit pocitu, že to nejhorší ještě přijde. Když jsem pak viděl v zrcadle jaké pruhy se mi dělají na zadku nedokázal jsem si představit, že bych těch 50 ran ještě vydržel. Pak jsem musel na tabuli napsat své prohřešky a k nim i tresty.
Nepořádnost 10+10+10 různé rákosky
Alkohol 20 rákoskou
Neřesti 20 ran masivním řemenem,
který mi stáhla hned z mých vlastních kalhot, protože asi dobře tušila k čemu ho nosím.
Následně si sedla na pohodlný gauč a vyzvala mě abych se ohnul přes její kolena. Na tento výprask jsem se těšil nejvíc, ale kdo zkusil, dobře ví, že taková pohoda to zase není. Pochválila mi, jak mám hezký zadek a potěšilo mě, že poznala jakému sportu se věnuji. Však se jí také nechtělo přestat dokud nebyl zadek v jednom ohni. Ani se to nedalo spočítat. Naivně jsem si myslel, že už se dostaneme zase k obávaným rákoskám.
Čekal mě ještě ale výprask v pozici trakař.
Hodně zajímavá pozice při které mi Paní Vychovatelka představila třeba kartáč, kterým proložila výprask, aby byl pestřejší. Rukou jsem ale dostal opět pořádnou dávku a v zrcadle jsem viděl jak se můj zadek krásně  zbarvuje.
Vrátil jsem se zpět ke stolu a doufal, že vydržím rákosky bez přivázání. Ohnutý přes stůl jsem pak dostal 30 ran tenčími rákoskami různých druhů. I k mému údivu jsem vydržel ohnutý přes stůl. Jen jsem se asi trochu kroutil a křičel bolestí a když bylo třeba rychlejší tempo, tak mě Paní Vychovatelka pevně přitlačila ke stolu.
Následoval výprask mým řemenem. Na konci měl kovovou sponu takže musel být ohnutý napůl a byl mnohem tvrdší než jsem čekal. Stál jsem ohnutý a opřený rukama o gauč. Mezi nohama jsem viděl v zrcadle jak mi řemen dopadá na zadek.
Ale těch 20 ran už se dalo vydržet. Nebo jsem spíše chápal, že nemám moc na výběr. Pro zpestření jsem mezitím dostal nějakou úzkým páskem, abych viděl jaký je v tom rozdíl.
Ta nejsilnější rákoska přišla na konec v leže. To už si mě Paní Vychovatelka dobře přivázala k pohovce, která je velmi pohodlná. Zadek jsem měl samozřejmě účelně zvednutý a dobře podložený. Prý pro mé dobro. To už jsem se alespoň mohl zmítat v poutech a řetězech. Ta bezmoc, když nemůžete uhnout nikam, je skvělá. Však už jsem také hodně trpěl, ale věděl jsem že pro lehké naplácání až do Prahy jsem rozhodně nepřijel.
   A to že jsem nezodpovědný a nepolepšitelný spratek dobře vím. Tak jsem dostal, co jsem si zasloužil. Rozhodně to za tu dlouho cestu i spoustu času stálo za to. 🙂 Kdo ještě váhá a sbírá odvahu tak nečekejte. Stejně vás to tam časem zavede.  A čím dřív tím lépe.
Však já už teď dobře vím, že když tu pípu s točeným Krakonošem mám hned za plotem, že to první lekce nespasí.
Stačí když kamarádi zavolají přes plot: mám ti natočit pivo? A už jsem zase kousek od neřestí.
 Právě jedu vlakem do Trutnova a ještě cítím každý pohyb. Kdyby tak dámy, které sedí proti mě tušily, proč tak neklidně sedím a usmívám se.
Michelin

Září ve VIPD je ve znamení skvělých akcí 👍👍

Zdravím všechny spankery a spankerky a vyznavače spankingu tedy výprasků obecně. 🙂

Prázdniny jsou za námi a vy se můžete těšit na nový školní rok, na nová videa a skvělé akce, které se hned během září událi. Ultras Gang zlobil Paní Vychovatelku jazýčkovými výzvami, z čehož vznikla na Forendors debata Kolik dokáže dát Paní Vychovatelka ran za jednu sekundu?!

Co myslíte tipnete si? Já se té výzvy chopila a hned jsem jí vyzkoušela na nově příchozích. Nejdříve Michelin, který rok zanedbával výchovu a tak aby se to dalo spočítat dostal hned dvakrát za sebou  Sekundový výprask rákoskou na ostro bez zahřátí 🙂 To bylo nemilé překvapení a měl co dělat, aby se udržel, ale nakonec se udržel u dalšího výprasku jinými nástroji už i krásně křičel a kroutil se. To víte, když zanedbáváte výchovu tak to prý pak víc bolí, když není zadeček zvyknutý! 🙂 Navíc si pro vás připravil i povídku o své první návštěvě před rokem a i o té letošní 🙂 Tak si to nenechte ujít. Budou přibývat i další dobrovolníci na Sekundovou výzvu jako Mark, Míla a jistě se přidají i naše dámy z ULTRAS?! Že ano?

Leontýka si tentokrát napsal Cérce z Moravy o Výpraskové Menu, chtěl být překvapený jaké chuťovky si na něj připravila a myslím, že byl! Budete se společně podílet jaká videa a fotky budete chtít vidět. Tak se nebojte zapojit zde v komentářích nebo na Stránkách Forendors. cz kde bude Výpraskové menu také k dispozici už o víkendu!

Video ZDARMA, kde si můžete i zatipovat kolik ran za vteřinu dokážu dát a přečíst komentáře jiných, najdete na https://www.forendors.cz/panivychovatelka   Videa a fotky budou stále přibývat. Já děkuji všem co chodí a nebo přispívají na chod VIPD. Co se zde dobře baví a sdílí své vzpomínky, myšlenky i city. Bez Vás bych tu už nebyla 😘 ❤️

Výprask beze stop?! aneb Cérčin letní zážitek ve VIPD

Konečně se blíží moje další lekce ve VIPD. Krásná jubilejní desátá. Čeká mě vlastně první lekce v takovém tom dovolenkovém uvolněném módu. První lekce „beze stop“, protože léto a koupání…

Prázdninový režim je krásný. Je to doba odpočinku, sluníčka, relaxace a taky čas, kdy si můžeme dopřát věci a aktivity, na které se jindy nedostane. V našem spanko světě je to ale i období charakteristické tím, že se nedějí větší provokace GANGU. Až na pár výjimek je na Forendors relativně ticho. Provokatéři „spí“ a čerpají síly a inspirace do dalšího školního roku. Takže to trochu připomíná školu o prázdninách a pohled na lavice, které v létě zejí prázdnotou. Tím se u mě prohlubuje těšení se na tu svoji letní lekci. Doba od červnové výchovné návštěvy VIPD mi připadá dlouhá jako týden do výplaty, a mám pocit, že se snad nikdy nedočkám. Akutně potřebuji nakrmit svoji spankerskou dušičku.

Můj den „D“ začíná tradičně v brzkých ranních hodinách. Blížím se k nádraží v našem městě a ve vzduchu cítím takovou hodobožovou atmosféru. Potkávám lidi, kteří jedou nejspíš do práce a vůbec jím nezávidím. Já tudy vlastně taky obvykle jezdívám do práce. Dnes na to ale nechci myslet, dnes je přece slavnostní den! Cérka jede do VIPD! Jsem natěšená jako malé dítě, kterému rodiče slíbili výlet do zábavního parku, do ZOO a nakonec obří pohár se šlehačkou až do stropu.

Vstupuji do nádražní haly. Všude to švitoří, nemůžu přeslechnout ani typické hlasy paní a pána, nádražních stars, kteří na střídačku hlásí informace v češtině a angličtině o tom, který vlak přijel na kterou kolej, nebo že má zpoždění. Už jen když slyším nádražní znělku a jejich hlasy, vím, že dneska je ten den, kdy dostanu na zadek… Jenom doufám a trnu, že pro mě nemají špatné zprávy, že nebudou hlásit zpoždění i mého vlaku. Nervózně se procházím po nádraží. Částečně abych se zahřála, protože na srpen to s teplotami po ránu není žádná hitparáda, a částečně z přemíry adrenalinu, se kterým nedokážu jen tak postávat na fleku. Pozoruji usmívající se lidi v kšiltovkách, kraťasech a ve sportovní obuvi s krosnami na zádech, kteří evidentně míří na nějaký čundr. Podle vzezření vypadají, že mají výlet teprve před sebou. To mě vrátí ve vzpomínkách o pár dní zpátky, kdy jsem byla na jejich místě a uvědomím si, že vlastně i díky tomu mám teď dobité baterky a jsem tolik natěšená na další zážitky.

Ještě se znovu v duchu pomodlím za dnešní cestu a celý den, protože jet někam vlakem, hlavně z Moravy do Prahy, je někdy trochu sázka do loterie. „Prosím, ať je vše v pořádku, ať se dnes žádný nešťastník nerozhodne ukončit svůj život jako Anna Karenina…“ Vlak přijíždí. Nasedám na své rezervované místo a rozjíždíme se. Ufff, zatím dobrý… Nejkritičtější úsek je kolem České Třebové a pak ještě okolo Pardubic. Jsou to totiž statisticky nejčastější místa, kde se něco podělá, a kdy má pak vlak na Prahu dlouho zpoždění. Českou Třebovou znám jenom jako železniční uzel. Pardubice jsou fajn město – mají hezké historické jádro a zámek. Ale na trati mi v minulosti už taky připravily horké chvilky a nervy v kýblu… Když rizikové Pardubice míjíme a vlak pořád jede, postupně mi ze srdce odpadává těžký kámen. Ufff!!! Teď už to snad do té Prahy nějak dojede…

Když je už pražské hlavní nádraží na dohled, cítím obrovskou úlevu, radost a vděčnost. Přece jenom jsem tu! A včas! Z okénka zahlédnu cedule u silnice, kde jsou směry na nejbližší pražské čtvrtě, mezi nimi i samozřejmě na ŽIŽKOV, který je od nádraží co by kamenem dohodil. Vždycky mi tady tak příjemně zatrne… „Děkuji!“, šeptnu k nebi při výstupu z vlaku a plná nadšení kličkuji davem cestujících. Jsem celá rozvrkočená. Dneska si totiž chci užít všechno, co k tomu patří. I ten čas před lekcí. To trnutí, stoupání adrenalinu, odpočítávání… A obnovím po delší době i tradici džusíku!

Konečně dorazím do parčíku, který pro všechny nezbedy představuje jakýsi klidný přístav. Je to místo, které je úplně nasáknuto těmi emocemi, které člověk prožívá pár okamžiků před lekcí. Nervozitu, očekávání, vzrušení, radost, trošku i výčitky a stud. Za účelem zvýšení adrenalinu jsem si dva dny před lekcí našla několik videí o Žižkově. Vřele doporučuji především těm z vás, pro které je vzácnost procházet se touto výpraskovou čtvrtí, a nemáte ji spojenou s každodenním životem. Zaručeně to funguje! Mezi videi byla i taková reportáž z Kostnického náměstí, kde mluvili o tom, proč tam parčík budovali a na co všechno slouží. A představte si, že tam vůbec nezmínili, že je to místo pro ty, kteří čekají na svůj okamžik ve VIPD!!!

Po meditaci v parčíku vyrážím ještě na pomerančový džusík jako za starých dobrých časů. Dnes jdu suverénně. Už jsem tady dlouho nebyla, a taky už mi asi začíná být trochu jedno, jestli mě zdejší obsluha prokoukla. Mám radost, že jsem zase na místě činu a můžu prožívat všechny tyhle emoce. Navíc džus je super věc před výpraskem. Američtí vědci zjistili, že jedinci, kteří si dají před výpraskem džus, ho zvládají mnohem lépe než ti, kteří si ho nedali.

Sedím u stolu v rohu, popíjím džusík a smskuji si s Veronikou, která si i uprostřed dovolené našla sama od sebe čas, aby mě podpořila a sdílela se mnou tyto jedinečné stavy mysli před lekcí, tento zásadní okamžik narůstajícího adrenalinu. Bavím se na celé kolo, jak mě zná, prý „za chvíli už budeš v žižkovské restauraci nad džusem přemýšlet nad nějakou pěknou drzou provokací a řešit dilema, jestli jo nebo ne“ (to, že byl na konci vyplazený jazýček raději říkat nebudu, aby jí to snad u Paní Vychovatelky ještě nějak neuškodilo!) A prý mám raději přijít včas… Nad pozdním příchodem jsem ani neuvažovala. Ale nějaká provokace by se šikla. Dneska mám provokativní náladu. Jsem odhodlaná být co nejvíc drzá, a špatně odpovídat, chci si to užít na maximum. Z domu provokuju v jednom kuse, jo, to jsem frajerka. Ale na místě mám malinkou dušičku, a když na mě Paní Vychovatelka nastoupí, mám tendenci se hned omlouvat a udělat všechno tak, jak chce a všechno vykecám. Dneska ale ne! Dneska budu hezky drzá a provokativní! A poženu to výš!

Můj velký okamžik se nachyluje. Je čas zvednout kotvy a vyjít vstříc svému osudu. Stoupám Řehořovou ulicí. Jsem rozechvělá, nervózní, a trochu se stydím. Zbývá 5 minut!!! Ufff!!! Je to taaak blízko… Už za chvilku… Ještě mi cinkne sms od Veroniky, která mi z letní túry klade na srdce, ať si to hlavně užijeme! Do toho mi přijde zpráva od Paní Vychovatelky v následujícím znění:

Ahoj Cérko, počítám, že už jsi v Praze a pomalu se psychicky připravuješ na to, jak mi vysvětlíš všechny ty jazýčky?! I ty v tom sáhodlouhém dopise. Myslíš, že ti to dnes projde?! A jistě nechceš dostat ani minutový výprask za pozdní příchod. Tak pokud jsi někde v okolí, nenech mě čekat a rovnou zazvoň! Už tě očekávám a těším se na tebe ty provokatérko

S úsměvem a rozbušeným srdcem dočtu zprávu a kontroluji čas… 11:57… Uffff… Tak se jde zvonit. Uklízím mobil do kabelky, a ještě než se vůbec stihnu přiblížit ke zvonkům, otevřou se vchodové dveře a v nich stojí Paní Vychovatelka… Jsem jak opařená. Na jednu stranu mám samozřejmě radost, že ji vidím. Zároveň jsem nečekala, že se potkáme takhle u dveří, jsem zvyklá na vstupenku do domu v podobě jejího hlasu z mluvítka. Ale souhra náhod tomu takto chtěla, a vlastně jsem ráda, ušetřila jsem si tím pádem ty nervy ze zvonění, a scházení po schodech… Pozdravíme se, Paní Vychovatelka se mile usměje a zve mě dál. Scházíme spolu do podsvětí Žižkova. Dýchám zhluboka, nasávám zdejší specifické klima, a čím níž sestupujeme, tím víc se mi zrychluje tep…

Po objetí na přivítanou a pár zdvořilostních neformálních větách mě Paní Vychovatelka vybízí posadit se na židli naproti sobě. Na stole už má připravený papír s mým jménem. Naskočí do role jak do rychlíku a už to jede: „Cérko, Cérko! Tak Ty si nedáš pokoj, že?! Stále hodně provokuješ a vůbec nepomáhá, že už jsem Ti za to tolikrát domlouvala! Kolik, že jsi zase použila těch jazýčků??!“ ptá se přísně a zároveň ji to fakt zajímá. V mailu jsem se Paní Vychovatelce zmínila, že jsem si jazýčky spočítala, a že jich je strašně moc, ale zatím jsem záměrně neprozradila přesný počet. Sedím a poťouchle se usmívám. Jsem nervózní, ale užívám si ten pocit, že já vím a Paní Vychovatelka ne. „Tak kolik??!!“, zopakuje už o kapánek rázněji. Tak a teď si chci zaprovokovat a nechat chvilku napětí! Strašně moc mě láká taková ta hra na spratka. Budu drzá, a když se bude ptát, nic neřeknu! Tak! Ale jsem měkká, nevydržím to moc dlouho. Před Paní Vychovatelkou až taková hrdinka nejsem, na to budu muset víc trénovat! V touze být dnes za provokatérku však nepolevuji: „Padesát jedna“, řeknu s úsměvem a takovým až skoro radostným tónem, ze kterého je cítit hrdost. „Prosím??!!! Kolik že??!!!“, Celý příspěvek

Letní prázdniny ve VIPD – do 20.7. 2025

Zdravím všechny vyznavače SPANKINGU a příznivce VIPD a členky Ultras Gangu 😘 ❤️

Prázdniny jsou tady a s nimi i Léto, teplo, sluníčko  a k tomu všemu patří kraťasy, krátké sukně, plavky, koupání a třeba i holé prdelky někde na nuda pláži a hlavně:

DOVOLENÁ ❤️ TÍMTO OZNAMUJI,ŽE DO 20.7. BUDU MIMO SIGNÁL  ❤️, takže prosím nevolejte ani  nepište sms nebudu moc odpovídat!  Chládek ve VIPD si budete moc zase vychutnat až se vrátím tedy od 21.7. dál. Kdo by se chtěl objednat a zamluvit si termín dopředu, ať se mi zkusí ozvat na Whatsapp nebo na email a já se zkusím ozvat co nejdříve, až budu někde v civilizaci se signálem.  Pro teď Vám přeji ať si Vaše prdelky vychutnají sluníčko koupání bez obav, že by se na nich mohl objevit nějaký ten šrám z výprasku bičem nebo rákoskou.

A komu bude chybět výprask ať se podívá na Forendors , kde si může s holkami z Ultra Gangu zatočit v  🍀🔥KOLE ŠTĚSTÍ🔥🍀 a těšit se, co ho čeká,  jako třeba Jakub, který si vytočil 30 ran na Kozlíku nástrojem dle výběru Paní Vychovatelky a pak je dostal viz nové video:

Jakub a nový dárek do VIPD – 💥Jezdecký Bičík 💥🤗   nebo videa nenapravitelná   Veroniga 💥☠️ Vůdkyně Ultras VIPD Gangu?! 💥☠️ , která za provokace s jazýčky dostane nejdříve Velkou Vařečkou VERVOU a pak ŘEMBIČEM a ještě jí čeká BIČ.

Některá videa nebo články jsou i ZDARMA stačí si je najít. Tak neváhejte a podívejte se zatímco tady nebudu. Za Vaší podporu vám moc děkuji a přeji Vám všem Krásné Léto a Slunce v duši 💥🤗 ❤️

I v 70 letech se dají plnit Spanko sny 🥳😉

Panu M. už bylo 70 let. Chtěl si splnit své sny, ale měl veliké obavy, které mu v tom víc jak rok od prvního dopisu bránily. Nakonec ale odvahu našel a na druhý pokus se dostavil. Tady si můžete přečíst, jaké z toho měl pocity a že stojí za to si své sny splnit, bez ohledu na to kolik Vám je let. Pro mě jste stejně všichni jen nezbední kluci a holky! A ten výprask Vám dám jen pro Vaše dobro a že si ho zasloužíte! 🤗🤗🤗 Tak to mám totiž nejraději, …. ale zpět k pocitům pana M.

Krásný den paní Vychovatelko Věro přeji. Chci vám poděkovat za velmi hezké a empatické přijetí, i když až na druhý pokus.

Pokusím se vypsat z pocitů, které jsem měl před a v průběhu návštěvy u Vás. Pocity před návštěvou přesně odpovídají příspěvkům vašich nezbedníku a nezbednic. Soustředím se na pocity, když jsem zazvonil a ozval se váš hlas a měl jsem velký respekt, ale už jsem měl v hlavě srovnané to… teď anebo nikdy!
Hezké bylo přijetí a hlavně pohovor, kde jsem se mohl svěřit s mými zkušenostmi ze sexu se ženou. Prostě se dostavila naprostá důvěra se s vámi bavit i o praktikách, které já provádím své  ženě a že já bych chtěl to samé vyzkoušet na sobě.
To vše vyplynulo z toho, že máte moji plnou důvěru a na váš pokyn jsem si odložil do trenek (stud jsem měl). Vaše prohlídka těla a postupné stahování trenek až do naha, byl pocit k nezaplacení.
Právě kombinace předehry ruční „práce“ a zavelením, že teď nastává doba výprasku, mě umožnila, že jsem byl uvolněný a smířeny s tím, co bude dál.
Výprask OTK i rukou je bolestivý ale při něm vnímám nahým tělem váš kontakt s  vašimi koleny ale pomohly mi „jinak cítit výprask „(nevím, jestli správně vyjadřují pocity … bolest a také Rozkoš z bolesti? ..Nevím.
A ty samé pocity při trakaři, kdy mě máte v hrsti a zároveň výprask.. (stud, ponížení,  bolest, ..a také dotek mého těla s vašimi nohami a rukou. Myslím, že výprask v těchto pozicích, kdy se nemohu pohnout, ale vnímám vaše doteky, je to co jsem hledal.
Myslím i na jiné pozice, kdy můžu zkusit být připoutaný.
Krásné bylo také rozloučení objetím, protože já to považuji za něco jako „dokončení obřadu „
Oblečený nebo nahý před „obřadem “ a to samé po ukončení obřadu jako dobří přátelé.
To je asi vše,  chtěl jsem se vypsat a snad pochopíte moje pocity po první návštěvě.
Odhodlal jsem se vám napsat protože máte moji DŮVĚRU!!!
PS: určitě přijdu znovu, ale asi bude lepší, když vám vše oznámím formou SMS, abychom se termínově shodli a já vyjádřil svá přání.
Moc děkuji a přeji Hezký zbytek dne
M.

Nikity sedmá návštěva aneb Obr Vařečka na scénu!

INTRO

Tak dnes to bude peklo. Paní Vychovatelka mě v sms varovala, že mě čeká „sekec mazec.“ Na moji skromnou připomínku, že píše, jako bych sekec mazec snad ještě nezažila, odvětila, že nezažila 🙂 A ať se zeptám Veroniky. Vzpomněla jsem si na legendární provokaci, kterou vymysleli před časem Veru a Kaňour (koho to zajímá, povídka je na webu VIPD. A na https://www.forendors.cz/panivychovatelka je luxusní audio vřískající a prosící Veroniky pod palbou velmi rozlícené PV🤣).

Pod kotel jsme s GANGEM přiložily samy, když jsme poslaly naši mailovou konverzaci (Nikita, Veru a Cérka), kde tajně dohadujeme různé sázky a provokace –  OMYLEM – Paní Vychovatelce! To bylo nadělení! Cérka se překlikla, jak chvátala..a už to bylo. Peripetie kolem toho, jak jsme se bály a čekaly, jestli to praskne a PV nějak zareaguje, popíše určitě v nějaké své světové povídce Cérka. No.. odpověď přišla. Den před mojí lekcí. Skvělé načasování, jak jinak. To ráno, kdy přistál vzkaz ve schránce, zaznamenal seizmický radar ČR tři velké výkyvy ve chvíli, kdy Cérka, Veru i já jsme četly ten osudový výhružný mail od Paní Vychovatelky. Podotýkám, že k infarktu bylo hodně blízko 🙂

Tady je v celé své kráse:

Nazdar Gangu,

tak mi došlo, že zítra má lekci Nikita, která již posílá štěňátka a kajícné prosby o blahosklonnost a já stále nezveřejnila předposlední lekci Cérky po její Kajícné prosbě. Aby byla správně naladěná.

Vám se povedlo mě taky správně naladit – poslat PV email s názvem  „náměty na pranky a provokace aneb GANG útočí!!!“ 😜 je jako když jdete do arény s býkem celé v červeném a máváte kolem sebe červeným hadrem. A těch Jazýčků?!….. 😈 Co jsme si o tom na poslední lekci Cérko říkaly. Že posílat někomu, komukoliv vyplazený jazýček je velmi neslušné i v soukromé poště a tady jich je opravdu hodně!!! 

Každá si tady spočítá ty svoje! A navíc to bylo v době tvé podmínky Cérko, nemýlím- li se?!? 

Takže Niki jde zítra první na řadu?!?! To si na tu prdel týden nesedne. 🤣🤣🤣 A asi se PV pobaví u Pranku s velmi pěknou pozicí?! Třeba kolečko by mohlo dojet na poštu pro fiktivní pokutu. Já Vám dám děvčata! Co se do vás vejde! Tak zítra Nikita a příští týden mám ten zbytek! To zas bude pláče a křiku, ale co mám s vámi dělat?! Vždyť si nic jiného než řádně seřezat prdel nezasloužíte! Já vám ty Pranky z té vaší hlavy skrze prdel pěkně vyklepu nebo spíš vypráskám! 😈😈😈

Přeji všem krásný slunéčkový den

Paní Vychovatelka Věra, ředitelka VIPD 

Tak krásné slunéčkové dny pro nás v ten okamžik skončily. A zatáhlo se před velkou bouří.

PŘÍCHOD

Zvoním přesně na minutu. Mám tep dvě stě, srdce až v krku a kolaps mi dýchá na záda. Dlouho se nic neozve. Zmáčkla jsem zvonek pořádně? Nejsem si jistá. Nebo PV zkouší moji trpělivost? Třeba mě naschvál napíná? Co ji brutálně vyzvonit? Opakovaně, intenzivně, rychle za sebou! V takovém nervovém stavu jsem.  ALE ovládnu se a úplně na dálku vnímám, jak PV čeká, jestli začnu nervačit. Vydržím. Po drahné chvíli, kdy už už chci zmáčknout zvonek znovu, se ozve: Přesně načas koukám. Ano, ano, dobrý den, odvětím nervózně a když zabzučí otevírání dveří, zluboka nahlas si oddychnu. A teď ty schody. To je výzva. Každý krok, kterým sestupuji do VIPD je tichým příslibem nevyhnutelného osudu, co si na mě brousí zuby. Reflex velí otočit se a pelášit pryč. Nervy mám napjaté k prasknutí. Tak tě tady vítám, podáváme si tradičně ruku a s pozdviženým obočím a přísným pohledem mi PV pokyne ke dveřím učebny. Vcházím do arény:)

TABULE

Ocitám se u tabule a PV na mě se šibalským úsměvem, ale docela přísně: Tak Cérka mi omylem poslala celou vaši konverzaci, kde se domlouváte, jakou lumpárnu na mě uděláte?! To by mě zajímalo, zda to nááááhodou neudělala schválně? Nemohu si pomoci, ale ze vší té nervozity vyprsknu smíchy a odpovím: To učitě. 

Tak tobě je to k smíchu??? 

Ne, Paní Vychovatelko, vlastně ano. Omlouvám se. 

No to se ještě budeš omlouvat!  Celý příspěvek

Poprvé… (Ale určitě ne naposledy…) Tzv. Cukrárna – ochutnávka nástrojů a poznání PV

Poprvé… (Ale určitě ne naposledy…)
Tak i já jdu s kůži na trh. Asi to i dlužím, vzhledem k tomu, jak ráda čtu spankingové povídky a kolik jsem jich v životě přečetla…
Můj příběh začíná podobně jako spoustě dalším. První náznaky se objevují už v raném dětství, tipuji, že Pohádka o Jelenovi, co dal Pacholíčkovi, co proto, protože ho neposlouchal, byla první vlaštovka 🙂 Následovaly Kopyto a Mňouk, kamarádka, co doma dostává vařečkou a já z ní mámím podrobnosti…
V té době, jsem si připadala jako trošku úchyl a teprve s prvním objevením internetu jsem narazila na podobně smýšlející lidi. Byl to skvělý pocit, že v tom nejsem sama. Moje kapesný často propadlo ze drahocenné minuty vytáčeného internetu 😀 Ať už na chatu nebo později na stránky typu Ayronův spankingový deník, divciny, bdsm.cz atd. S velkou opatrností, mazáním historie a podobnýma srandama. Pc jsme měli doma na společné chodbě 😀 Nikdy  jsem nenašla odvahu to realizovat, bála jsem se, na koho bych narazila. Pozdejš jsem svoje představy (aspoň částečně) naznačila postupně třem různým partnerům. Výpraskově nepolíbenými a ze začátku pro ně bylo nepředstavitelné, že by měli uhodit ženu. Nicméně tomu velmi brzy přišli na chuť a troufám si tvrdit, že to praktikují dodnes 🙂 Ale nebylo to úplně ono. Pro mě to kouzlo v tom potrestání, čekání, studu. Není to o bolesti, nejsem masochista. A taky mě nepřitahují nějak ty řetězy, dominy, latexy, roubíky apod. Takže nebylo to špatný, ale nebylo to ono. Až pak jsem narazila před pár měsíci na stránky VIPD. Nechápu, jak je možné, že mi zůstaly tak dlouho utajeny. Ale teprve po přečtení Vašich reálných příběhů a zkouknutí reálných fotek, začal červíček vrtat, abych to šla zkusit. Až jednoho dne jsem si řekla, jo a napsala mail Paní Vychovatelce. Odpověděla opravdu statim, naštěstí, jinak bych si to taky mohla rozmyslet, že 🙂 A domluvily jsme na na termínu na další týden.
Po dvoudenní práci v Praze jsem třetí den vyrazila ráno směr Žižkov. Poučena blouděním od ostatních, jsem jela s dostatečným předstihem, takže jsem byla na místě moc brzo. Prošla jsem bezmyšlenkovitě dva obchody a pak si dala v kavárně kávu a hlídala čas na mobilu. Popovídala jsem si tam s fajn pánem a pořád mi to připadalo úplně nereálné, že se to děje :)) Pak jsem vyrazila k oněm dveřím. Došla jsem asi 2 minuty před, tak s nenápadným postáváním kolem jsem číhala na přesný čas. Ve chvíli, kdy jsem zazvonila, zvonil mi taky mobil s neznámým číslem. Neměla jsem Paní Vychovatelku uloženou, takže jsem hned nevěděla, že je to ona, mohl to být kurýr nebo kdokoli, takže radši zvoním, aby to nebylo pozdě :)) Ozvala se Paní vychovatelka, že se moc omlouvá, ale potřebuje něco dořešit, jestli bych mohla 5 minut počkat. Říkám: „Ok, není problém.“ Paradoxně mě to uklidnilo, já byla připravená na strohý tón a ono milý hlas, co se mi omlouvá :)) Napodruhé zazvonění vyšlo a já stojím v té oné místnosti s tou onou slavnou Paní Vychovatelkou a pořád nějak nevěřím. Ale povídání od první vteřiny příjemné, strach nějak opadl, ale nervozita samozřejmě ne. Pořád nepředstavitelné, že bych za chvíli měla dostat na holou od úplně cizího člověka tady někde ve sklepě na Žižkově. Občas mi fakt ujede úsměv, když si tu absurditu uvědomím 🙂 No ale pak není už úplně čas. Domluvili jsme se na vyzkoušení řemenů, rákosek, vařečky, Ďáblíka no a jsem poslána sundat si svetr a džíny. Prý to nebudu potřebovat 🙂 Stud se snažím přebít pocitem jakože u doktora, kde je taky přece normální si odložit oblečení před člověkem, co ho neznám. No a už se mam položit sedící Paní Vychovatelce přes kolena a fakt se to začíná dít. Ruku má ráznou, ale hlazením se to to kompenzuje a jde to. Pak stažení kalhotek, aby pocit malé holky byl dokonalý, se stud dovršuje a pokračujeme. Vím, jak ruka rázná umí být, takže mě to úplně nepřekvapuje. Spíš mě překvapuje to, že se po 20 letech se konečně děje to, co jsem si někde milionkrát představovala.
Pak vztyk a na natažené ruce dostávám několik druhů řemenů – od lehčích až po nějaký oblíbený, prý 🙂 V poloze na gauči přes polštář(ano, je to fakt pohodlná pozice a můžu se vidět v zrcadle – hrůza) a poloze opřená přes gauč, že mezi nohama vidím svoji nahotu – to je hodně stydící moment. Ale není čas na přemýšlení. Mám dostat od každého pět, ale hned si vykoleduju pět navíc za nějaké to „joooo“ místo správné odpovědi. Ostatně jako ještě několikrát. Holt nepoučitelná, ale fakt to nebylo schválně. Zatím jsem se na provokace fakt necítila 😀 Počítání mi nevadí, naopak se mi líbí, ale ty odpovědi mi dělají potíž 😀 Stejně tak mám tendenci mluvit spíš potichu. Ty lehčí řemeny šly ustát, ten poslední byl už silnější káva a cítím, že zadek bude fakt modrý.
Rákosek jsem se hodně bála, zároveň po nich toužila. Po příkazu ohnout přes stůl úplně kulminuje moje spankerské srdíčko a zároveň se bojí a zároveň tu chvíli miluje. Rákosky šly od tenké, po tu na Holky až po Svobodu, kterou jsem dostala jednu ránu a stála za to. Nenápadně zkoumám zadek v zrcadle, dočervena přes to dvojproužek od rákosky, někde už tuším prosvítat modrou…
Vybírání vařečky vlastní volbou je týrání mozku v rozhodování, nakonec beru nějakou malou, i když původně jsem měla vyhlídnutou jinou. A tou to teda bolí fest, že skáču paní Vychovatelce z nohou. A jí se to líbí 🙂
Namazání mastičkou je palčivé až až a zároveň je někde v hloubi mě malý smutek, že už to končí a zároveň skvělý, že jsem to zvládla. Sezení už s kalhotami u stolu je teda dosti nepříjemný fyzicky, ale skvělý psychicky. Tam jsme zjistily, že jsme zapomněly na Ďáblíka a skoro už na odchodu, se mě paní Vychovatelka ptá, jestli chci. A já blbec souhlasím 😀 Asi bych si to pak vyčítala, kdybych odmítla. I když za chvíli lituju, že jsem chtěla 😀 Myslela jsem, že to bude jen před kalhoty, ale ono ne. Kalhoty dolů, ohnout a následuje fakt 10 hodně palčivých ran, při kterých už vidím tu fialovou, co na tom zadku za dva dny bude a vůbec nevím, jak to společensky budu skrývat 😀
No a už odcházím s tím známým euforickým úsměvem, bolavým zadkem a vím, že tu nejsem naposledy… 😉 Praskám pocity a nemám je komu sdělit, tak aspoň tady Vám, protože Vy mě určitě pochopíte 🙂
Poznámka Paní Vychovatelky: Tomuto výprasku říkám Cukrárna hlavně proto, že si trestaný může vyzkoušet (ochutnat) více nástrojů, když s nimi ještě nemá zkušenosti a netuší, který se mu líbí a který ne. Pokud mu nějaký vyloženě „nechutná“ může poprosit o ochutnávku jiného. Počty se předem napíší na tabuli, aby bylo jasno kolik dotyčný/á dostane a Paní Vychovatelka nepřestane dokud nepadne poslední rána, jen nástroje se mohou v průběhu na žádost měnit. Nejsem domina a se mnou se dá mluvit možná i trochu smlouvat 🙂 Vždy vše co dělám, dělám pro Vaše dobro ! ☝️😈😊🤗

Manželská Nápravna – Dopis od manželky- Anketa

Vážená paní vychovatelko,
je to již nějaký čas, kdy u Vás byl na převýchovu můj muž Michal.
Mám pocit, že mu Vaše domlouvací techniky už žalostně chybí.
Troufá si stále více a potřebuje trochu srazit hřebínek.
Jak se to projevuje? Stále častěji se pokouší udělit výchovnou lekci mně, i když na tom nejsme domluveni. Hledá si záminky, proč mi dát na zadek, ale přitom na něj potřebuje dostat nejvíc on sám. Zkrátka provokuje. Jeho troufalost, jak mě ponížit, dosáhla svých mezí v poslední době – když si to se mnou rozdává, tak mě silou nastaví do pozice před okno, kdy klečím na posteli, ale rukama se opírám o zem a odhrnuje při tom závěsy! Kdokoli z ulice nás tak může zahlédnout. Za to si myslím zaslouží opravdu speciální trest, vyberte mu jej, prosím, za mě.
Povolejte si mého muže co nejdříve, budu Vám vděčná. Věřím, že nebude odmlouvat, když se mu ozvete a domluvíte mu výchovnou lekci.
Těším se na výsledek Vašeho snažení a děkuji Vám za něj,
M.

Protože je drzost Michala skutečně extrémní a protože si paní M. žádá speciální trest, který zároveň nechává na mě, tak jsem se rozhodla vypsat anketu. Když může on vystavovat manželku, tak já ho, obrazně řečeno, tímto také veřejně vystavím:-) 
 
Zaslouží si Michal podle vás za své prohřešky:
 
Varianta 1 – 80 ran rákoskou na holou připoutaný na kozlíku.
Varianta 2 – 100 ran rákoskou nahý a ve stejné poloze, jako vystavuje manželku.
                     💥 ruce na podlaze, prdel vystrčená! 💥
Varianta 3 – 120 ran rákoskou nahý na stole rákoskou Thajská masáž
                   – jako paní Veroniqa na Forendors Video💥 Thajská masáž na stole Thajskou Rákoskou
Varianta 4 – Jakýkoli z těchto trestů za účasti jiné příznivkyně nebo příznivce VIPD.
 
Anketu vyhodnotím a dám vám samozřejmě vědět. Snad manželka dovolí fotografie a možná i video 🙂 Můžete hlasovat a číst i komentáře ZDARMA na Manželská Nápravna Anketa  a navíc se můžete podívat i na fotky k pozici Varianty 2 když mě podpoříte 🙂

 

Fotky nezbedné Boženky 💥 Klečení na Bobíku, ruce na podlaze, prdel vystrčená! 💥

Pozici v Anketě z Manželské Nápravny jsem hned vyzkoušela na Nezbedné Božence , která se zase po roce dostala do ředitelny na kobereček. Ano i video z této pozice bude 👏🤩
Moc děkuji a těším se na Vás i Vaše hlasování
Vaše Paní Vychovatelka Věrka🥰

Cérka z Moravy a „PÁTÁ“ návštěva ve VIPD odbila a 🙏 kajícná prosba 🙏pro tu další

Zdravím všechny vyznavače SPANKINGU a příznivce VIPD 😘 ❤️

Pro ty, co už nemohou dočkat, dalšího pokračovaní, mám tady malý úryvek z další návštěvy Cérky z Moravy ve VIPD. Zbytek nebo spíše delší celou verzi najdete ZDARMA na https://www.forendors.cz/panivychovatelka    a ti co mě podpoří a předplatí si videa ( členství Kožený řemen), se navíc můžou podívat kolikrát Leontýnce spadla rákoska při jeho narozeninovém výprasku nebo kolik ran navíc dostala Paní Veroniqa rákoskou v ostudné poloze svíčka, když zapomněla poděkovat!?! Teď děkuji Cérce za její poutavý příběh a těším se na ní v pátek, až vznikne další pokračování, schválně jestli přijde o minutu pozdě? 🤭🤭 … Ale asi ne, neboť ještě než jsem dopsala tento příspěvek pro vás, přišla její  – 🙏 kajícná prosba 🙏

Mladá nerozvážná dívka, nováček ve spankingu, Cérka z Moravy se nechala na netu s ostatními nezbedníky “trochu” unést a jak se její termín návštěvy blíží, tak si uvědomila, že její trest narostl do obřích rozměrů – Poraďte, co s ní mám dělat? Když nebudu dostatečně důsledná, provokace budou pokračovat, viď Veroniqo?! Ale přeci jí nemohu nechat prostát důležitou večeři? 😉 Mám vyslechnout její 🙏 kajícnou prosbu 🙏?

OSUD JEJÍ PRDELKY JE TEĎ ČÁSTEČNĚ VE VAŠICH RUKOU🔥HLASUJTE PROSÍM!🔥   ZDARMA v anketě na https://www.forendors.cz/p/792367955735354222 kde najdete celé znění její prosby, i anketu co s ní mám dělat?

A nezapomeňte si přečíst i její příběh z Páté návštěvy i to Vám třeba pomůže se rozhodnout jaký trest zaslouží tentokrát 🙂

– Fňukám a fňukám…. Rány padají. Proniká mnou nehorázná bolest. Už to nevydržím! Rákoska je vážně za trest!!! Po finální 25. ráně si na chvilinku oddychnu. Alespoň do té doby, než si uvědomím, že na tabuli mám od Paní Vychovatelky vyměřenou ještě další dávku 20 ran opět rákoskou za zaspání, které jsem prostě neudělala schválně! Byla jsem z toho tehdy celý den špatná. A teď si to teprve odpykám. Tohle vážně nepřežiju. Dnešní boj s rákoskou rozhodně nemůžu vyhrát! „Vztyk! Ještě Tě čeká těch dalších 20 rákoskou! To už je docela hodně, že??!“, oznamuje škodolibě Paní Vychovatelka. „No, že bych si vzala tu velkou Svobodu, aby si to děvče už konečně pamatovalo, že má chodit včas??!!“, snaží se mě Paní Vychovatelka „navnadit“ na další sérii výprasku.😈 😈