Už, když jsem si prostřednictvím mailu dohadoval návštěvu u paní Vychovatelky, sdělila mi, že se jedná o opravdu vážný přestupek, při kterém jde o veřejné ohrožení a že tentokrát bude opravdu přísná!
Výprask, že prý dostanu rákoskou, smyčkou, kterou si musím sám donést. Ostatní, že probereme na místě… O počtu ale nepadla ani ta nejmenší zmínka.
Dorazil jsem přesně ve smluvený čas a šlo se hned na věc. Svléknout do trenek a trička a paní Vychovatelka mi začala promlouvat do duše, zatím pouze verbálně… s tím, že za tak velký přečin mě musí nařezat opravdu, ale opravdu pořádně, abych si to pamatoval a víckrát se ani neopovážil něco takového znovu udělat. Ke konci proslovu padla ještě kontrolní otázka: „A jestlipak ses náhodou před dnešní návštěvou něčím neposilnil…?“ Přiznal jsem, že jsem vypil lahev červeného. „A přijel si samozřejmě MHD!?“ „Ne, autem…“ Přiznal jsem tiše. „Tak autem! Tak ty si přijedeš pro výprask za řízení pod vlivem alkoholu opilý a autem!!! Tak to se máš na co těšit!!! Počítej s tím, že to z tebe vypráskám, že ti to z tý hlavy vyženu jednou provždy…!!!
Na to už se paní Vychovatelka usadila na pohovce, já se musel ohnout přes její kolena, trenky šly okamžitě dolů a začala mě vyplácet na holou rukou. Ale tentokrát bylo i toto zahřívací kolo mnohem důkladnější a delší. Paní vychovatelka mi řezala zadek opravdu vší silou a výprask prokládala patřičným proslovem: „Já to z tebe dneska vypráskám“… práásk…, práásk… práásk… „Aby sis pamatoval, že alkohol…“ práásk „… za volant…“ práásk… „..nepatří!“… práásk, práásk. Výprask rukou střídavě na obě půlky trval neskutečně dlouho, zadek mě pěkně pálil a ke konci už jsem měl pocit, že by to mohlo stačit a že bych skoro šel….
Ale omyl, zazněl povel „Vztyk“ a já byl vyzván abych se svlékl úplně donaha a doprostřed místnosti dal výpraskový kozlík. To mě trochu zaskočilo… Na kozlík jsem zatím nikdy nemusel. Paní Vychovatelka byla ale velmi přísná a nekompromisní. Okamžitě mi poručila, ať se přehnu a hned mi připoutala obě ruce. I to pro mě byla naprostá novinka, ještě nikdy jsem nebyl při trestu připoutaný. Nohy mi byly ponechány volné a takto v předklonu s parádně vystrčeným zadkem jsem čekal co bude dál.

po výprasku rukou připraven na trestný výprask
Paní Vychovatelka mi opět začala promlouvat do duše, s tím, že mi teď dá pořádný výprask rákoskou, aby mě už nikdy nenapadlo pít alkohol a řídit! Stále však nepadla sebemenší zmínka o počtu ran, které bych měl rákoskou dostat… A najednou šviiih, šviiih, šviiih, šviiih, šviiih, dostal jsem jich hned pět rychle za sebou a podle intenzity bych řekl, že vedených vší silou….
Celý příspěvek →