Archiv pro rubriku: Nezařazené

Nikity sedmá návštěva aneb Obr Vařečka na scénu!

10 komentáře

INTRO

Tak dnes to bude peklo. Paní Vychovatelka mě v sms varovala, že mě čeká „sekec mazec.“ Na moji skromnou připomínku, že píše, jako bych sekec mazec snad ještě nezažila, odvětila, že nezažila 🙂 A ať se zeptám Veroniky. Vzpomněla jsem si na legendární provokaci, kterou vymysleli před časem Veru a Kaňour (koho to zajímá, povídka je na webu VIPD. A na https://www.forendors.cz/panivychovatelka je luxusní audio vřískající a prosící Veroniky pod palbou velmi rozlícené PV🤣).

Pod kotel jsme s GANGEM přiložily samy, když jsme poslaly naši mailovou konverzaci (Nikita, Veru a Cérka), kde tajně dohadujeme různé sázky a provokace –  OMYLEM – Paní Vychovatelce! To bylo nadělení! Cérka se překlikla, jak chvátala..a už to bylo. Peripetie kolem toho, jak jsme se bály a čekaly, jestli to praskne a PV nějak zareaguje, popíše určitě v nějaké své světové povídce Cérka. No.. odpověď přišla. Den před mojí lekcí. Skvělé načasování, jak jinak. To ráno, kdy přistál vzkaz ve schránce, zaznamenal seizmický radar ČR tři velké výkyvy ve chvíli, kdy Cérka, Veru i já jsme četly ten osudový výhružný mail od Paní Vychovatelky. Podotýkám, že k infarktu bylo hodně blízko 🙂

Tady je v celé své kráse:

Nazdar Gangu,

tak mi došlo, že zítra má lekci Nikita, která již posílá štěňátka a kajícné prosby o blahosklonnost a já stále nezveřejnila předposlední lekci Cérky po její Kajícné prosbě. Aby byla správně naladěná.

Vám se povedlo mě taky správně naladit – poslat PV email s názvem  „náměty na pranky a provokace aneb GANG útočí!!!“ 😜 je jako když jdete do arény s býkem celé v červeném a máváte kolem sebe červeným hadrem. A těch Jazýčků?!….. 😈 Co jsme si o tom na poslední lekci Cérko říkaly. Že posílat někomu, komukoliv vyplazený jazýček je velmi neslušné i v soukromé poště a tady jich je opravdu hodně!!! 

Každá si tady spočítá ty svoje! A navíc to bylo v době tvé podmínky Cérko, nemýlím- li se?!? 

Takže Niki jde zítra první na řadu?!?! To si na tu prdel týden nesedne. 🤣🤣🤣 A asi se PV pobaví u Pranku s velmi pěknou pozicí?! Třeba kolečko by mohlo dojet na poštu pro fiktivní pokutu. Já Vám dám děvčata! Co se do vás vejde! Tak zítra Nikita a příští týden mám ten zbytek! To zas bude pláče a křiku, ale co mám s vámi dělat?! Vždyť si nic jiného než řádně seřezat prdel nezasloužíte! Já vám ty Pranky z té vaší hlavy skrze prdel pěkně vyklepu nebo spíš vypráskám! 😈😈😈

Přeji všem krásný slunéčkový den

Paní Vychovatelka Věra, ředitelka VIPD 

Tak krásné slunéčkové dny pro nás v ten okamžik skončily. A zatáhlo se před velkou bouří.

PŘÍCHOD

Zvoním přesně na minutu. Mám tep dvě stě, srdce až v krku a kolaps mi dýchá na záda. Dlouho se nic neozve. Zmáčkla jsem zvonek pořádně? Nejsem si jistá. Nebo PV zkouší moji trpělivost? Třeba mě naschvál napíná? Co ji brutálně vyzvonit? Opakovaně, intenzivně, rychle za sebou! V takovém nervovém stavu jsem.  ALE ovládnu se a úplně na dálku vnímám, jak PV čeká, jestli začnu nervačit. Vydržím. Po drahné chvíli, kdy už už chci zmáčknout zvonek znovu, se ozve: Přesně načas koukám. Ano, ano, dobrý den, odvětím nervózně a když zabzučí otevírání dveří, zluboka nahlas si oddychnu. A teď ty schody. To je výzva. Každý krok, kterým sestupuji do VIPD je tichým příslibem nevyhnutelného osudu, co si na mě brousí zuby. Reflex velí otočit se a pelášit pryč. Nervy mám napjaté k prasknutí. Tak tě tady vítám, podáváme si tradičně ruku a s pozdviženým obočím a přísným pohledem mi PV pokyne ke dveřím učebny. Vcházím do arény:)

TABULE

Ocitám se u tabule a PV na mě se šibalským úsměvem, ale docela přísně: Tak Cérka mi omylem poslala celou vaši konverzaci, kde se domlouváte, jakou lumpárnu na mě uděláte?! To by mě zajímalo, zda to nááááhodou neudělala schválně? Nemohu si pomoci, ale ze vší té nervozity vyprsknu smíchy a odpovím: To učitě. 

Tak tobě je to k smíchu??? 

Ne, Paní Vychovatelko, vlastně ano. Omlouvám se. 

No to se ještě budeš omlouvat!  Celý příspěvek →

Nikita a její přání k Vánocům

13 komentáře

Touha experimentovat aneb zkoušení nových pozic a nástrojů

Po minulé klidnější návštěvě ve VIPD jsem se rozhodla odvážit se trochu zaexperimentovat. Nevím jak to máte vy ostatní nezbedníci s tím, o co a jak si paní vychovatelce dokážete říct. Mně se s ní výborně povídá, ale požádat pěkně z očí do očí, že bych chtěla „přitvrdit“, zkoušet nové věci, nástroje a pozice? Zas tak smělá se všemi těmi rákoskami kolem sebe a atmosférou samotného VIPD teda nejsem 🙂 A tak jsem napsala e-mail. Přece jen, za obrazovkou je člověk troufalejší.

A přišel den D. Ráno typická připomínací sms: Ahoj Nikito, dnes v 11.30 se na tebe moc těším. Napadlo mě zaprovokovat s nějakou vtipnou odpovědí, ale neudělala jsem to. Aaa že by strach? Zasmála jsem se sama sobě.

Příchod do VIPD by vydal na celou stránku. Odhadnout dopravu, dobře zaparkovat, rozvrhnout si chůzi a včasný příchod nemluvě o tom, že jsem před návštěvou ještě sháněla vánoční stromek 🙂 Navíc kvůli vyřizování pracovních sms málem nestihnu včas zazvonit. Ufff podařilo se a-ko-rááát. Scházím ze schodů a už Ji vidím. Paní Vychovatelku ve svém monumentálním postoji, zpříma hledící, vyzařující osobitou vnitřní sílu superhrdinek. V uších mi zní soundtrack ze Star Wars :), přitom vlastně „jen“ stojí a zdraví mne tradičním Tak tě tady vítám! Pozdravím rádoby kurážně se snahou být milá, ovšem srdce mi bije jako napoplach. Uff začátek je nejhorší! Zvyknu si někdy?

Posaď se. To že si paní Vychovatelka připravuje nástroje je jedna věc, ale, že jsou vyskládané na stole i na gauči?? Rákosky, různé plácačky, smyčky, ďáblík, kartáč..No páni.

Tak ty bys ráda vyzkoušela nějaké další nástroje a pozice? Já jsem si dnes pro tebe připravila takovou speciální lekci. Můžeme to nazvat spankingovou edukací. A když máme ty Vánoce, tak ti toho nadělím víc, ať nepřijdeš zkrátka. Jsem normálně spíš zdravě sebevědomá žena, umím jednat, zpříma hledět do očí. Ale tady najednou znejistím, mozek jede na tisíc obrátek, snaží se z toho vybruslit a zatáhnout za záchrannou brzdu. Celý příspěvek →

Šťastné a Veselé Vánoce

7 komentáře

Zdravím všechny vyznavače SPANKINGU a příznivce VIPD 😘 ❤️

Vánoce jsou svátky klidu a taky oslav konce roku, dárků, radosti. A tak se stalo, že i ve VIPD jsme měli několik malých Vánočních večírků, kde Paní Vychovatelka nadělovala výprasky na přání. Vánoční večírek ve VIPD se tak trochu zvrtnul i na zpívání koled s rákoskou v ruce. Pár z vás šťastlivců, si bude koledu Pásli ovce Valaši už pamatovat navždy jinak, i já se naučila nové sloky 🙂 Se slečnou asistentkou Monikou a Leošem vám posíláme jako dárek jeden takový dvojitý výprask, škoda jen, že se k mému zpěvu nikdo ze zúčastněných nepřidal 🙂   Video zdarma jako dárek najdete na : https://www.forendors.cz/p/757725648386134295

Další večírek byl o něco více rozvernější i s vínem.  Šlo sice o malou sázku (100 ran rákoskou na nezahřátý zadek paní Veroniky) , kterou jsem vyhrála, ale myslím, že jsme se u toho pobavili všichni, jen mi to počítání u zpívání koled nějak nejde 🤭🤭 toto video s názvem: Vánoční koleda i pro paní Veronigu, přinese mým podporovatelům Ježíšek na Forendors na Štědrý večer 🙂 😄

Přeji krásné svátky všem a hlavně hodně radosti, štěstí a zdraví do Nového roku  😘 ❤️ 😘

PS: a na další pokračování výprasku Nezbedné studentky se můžete těšit v Novém roce a spousty dalších nových zajímavých článků, fotek a videí 😄 Děkuji za Vaši podporu, moc to pro mě i pro VIPD znamená 😘

Cérka z Moravy zpět v Praze aneb druhá návštěva VIPD

6 komentáře

Ahojky nezbedové! Téměř po dvou měsících jsem se vrátila na místo činu. Měla jsem toho dne naplánovanou pracovní schůzku, a tak mi přišlo fajn propojit to s návštěvou VIPD. Protože být v Praze a nezajít za Paní Vychovatelkou je jako kdybyste tam ani nebyli, skoro by to byl hřích! 😉 A také jsem k takové daleké cestě potřebovala tu pravou motivaci… ☺
A je to znovu tady. Co to zase vyvádíš?!, říkám si pro sebe, když ještě za tmy vyrážím
z domu. Úplný blázen prostě. Mám zapotřebí přidělávat si takové nervy? Zřejmě ano. Holt za blbost se platí, jak říkávala naše matikářka. Po cestě na nádraží mě v šalině zaujme jeden plakátek – je to pozvánka na Krampus show s úderným sloganem: „přijď se bát“.
To jako fakt?!, pomyslím si. Haha, lidi jsou divní… Aha vlastně, to říká ta pravá, někdo, kdo je právě na cestě do VIPD… Taky se vlastně jedu bát, i když zcela jiným způsobem… 😄 Oproti první návštěvě VIPD jsem už mírně klidnější, nicméně výčitky a filozofování nad životem, marností, absurditou celé situace a vlastní úchylností mě neopouští ani tentokrát. Fakt magor, nadávám si při nástupu do vlaku. Jízda naštěstí ubíhá celkem rychle, snažím se opět vytěsnit, co se bude dít o pár hodin později a myslet na něco hezkého. Ale vždycky si vzpomenu, že to vlastně bude hrozně trapné a bolestivé. Jaké to může být podruhé? Určitě drsnější než poprvé! Paní Vychovatelka mi totiž v mailu slibovala, že bude přísná, když se ta nedochvilnost nezlepšila. Ale nic konkrétního jsme si neřekly – tedy čím a kolik to bude, nevím, nechám se překvapit. Ještě po cestě píšu Paní Vychovatelce zprávu, kde potvrzuji svoji dnešní účast. Autokorekce slov mi nakonec „cestu“ změní na „těsto“, čehož si pochopitelně všimnu až po odeslání smsky… Tak co už, alespoň to snad trošku odlehčilo situaci. 😄Cesta utekla poměrně rychle, a vlak se opět nezadržitelně blíží k pražskému hlavnímu nádraží. Cítím takové zvláštní napětí, ale zároveň i radost a úlevu z toho, že jízda proběhla bez komplikací. Když zahlédnu ceduli se směrovkou na Žižkov, úplně mi zatrne. Začínám si zase uvědomovat reálnost, přítomnost a hmatatelnost celé situace. Vystupuji z vlaku a spěchám po schodech dolů. Minule bylo úplně šílené, jak jsem to tady zdlouhavě hledala a bála se pozdního příchodu, vracím se ve vzpomínkách k první lekci. Tentokrát je ale můj příjezd do Prahy přece jenom o něco klidnější. Už si pamatuji z minula trasu do Řehořovy ulice, takže dneska se to obejde bez přehnaného stresu z bloudění po Žižkově. 🙂 Teda, abych to uvedla na pravou míru, myslela jsem si, že si to s přehledem pamatuji. Když ale dorazím do cílové čtvrtě, zjišťuji, že zas tak horké to nebude. Nejprve vykročím sice téměř najisto, nicméně se opět zamotám v labyrintu žižkovských ulic. Asi bych potřebovala fáborky jako na táboře při bojovce. 😊 Napětí roste, čas běží…
Do háje! Moje nervy! Kde je ta ulice?! Celý příspěvek →

Dovolená s výpraskem a Paní Vychovatelkou

19 komentáře

Zdravím všechny vyznavače SPANKINGU a příznivce VIPD 😘 ❤️

Přišel podzim , začala být zima, sychravo, nevlídno a mnozí z vás by jistě raději utekli někam za teplem, tedy Já rozhodně! 🙂 A tak když se naskytla příležitost jet s jedním z mých dobrých klientů  na Srí Lanku , neváhala jsem a souhlasila –  Od domácí péče jsem se posunula na „Dovolenou s Paní Vychovatelkou. “ Nezbedník si mě najal, abych mu dělala překladatelku a hlavně milou společnost na jeho krásné exotické dovolené. Která se navíc okoření nějakým tím výpraskem, který si v době relaxace užívá mnohem lépe, než ve stresové pracovní době. Je to příjemná změna pro oba. Přes den výlety moře, pláž a klid a těšení se, navečer když odejdou všichni na večeři a jsme sami, je čas i na pěkný výprask a já se s vámi o pár výprasků z prostředí hotelového pokoje ráda podělím. Zkuste si navíc tipnout, jaké nástroje si ráda ve svém velkém zavazadle beru s sebou. I kolikrát může dostat za takovou týdenní dovolenou? Ráda tady odpovím na všechny Vaše otázky a pokud budete chtít strávit dovolenou v mé milé společnosti neváhejte mě kontaktovat  – Podotýkám samozřejmě ve vší počestnosti! Žádné sexuální služby krom řádného výprasku, nenabízím!

První video najdete už na Forendors https://www.forendors.cz/p/746353069213749736

Dovolená s výpraskem

Cérka z Moravy a její příběh

7 komentáře

První lekce ve VIPD…
– vzpomínky, dojmy, hodnocení, a tak řekněme jedné cérky z Moravy 😀
_________________________________________________________________________

Ahoj nezbedové, 🙂 ráda bych se s vámi podělila o svůj příběh a první zkušenost ve VIPD
u Paní Vychovatelky, a snad i povzbudila všechny ty, kteří váhají, jestli to mají vyzkoušet, a třeba je odrazuje, že jsou zdaleka, připadají si divní, úchylní nebo nějak neví, stejně jako já na začátku, jak skloubit dva zdánlivě neslučitelné světy – ten snový výpraskový, a pak ten reálný život s prací, rodinou, koníčky, povinnostmi, sociálním statusem, zkrátka se svojí identitou – kým jsme a co normálně děláme.
MŮJ PŘÍBĚH
Ani nevím proč, ale už od malinka mě nějakým zvláštním způsobem přitahuje výprasková
tematika. Pamatuji si, že nejdřív to u mě vzbuzovaly některé pohádky obsahující spankingové
scény, z toho jsem byla fakt zmatená, protože jsem vnímala, že je to něco, čeho se normální člověk bojí, ale mě to nějak zvláštně přitahovalo… 🙈Doma jsme se ségrama na zadek nikdy nedostaly, rodiče na nás byli vždycky hodní, a když bylo potřeba, spíš nám radši něco zakázali, než aby nás uhodili. Byli na nás přísní, a rozhodně jsme si nemohly dovolit všechno, ale nikdy se zkrátka neuchýlili k fyzickým trestům. Maximálně nám pohrozili, a když už jsme někdy ze zvědavosti zašly schválně trošku dál, bylo z toho tak jedno plácnutí přes oblečení, nic víc. No, nevím, proč vždycky chce člověk zkusit to, co nemá. Vážně nedokážu vysvětlit, proč mě zrovna tohle zajímá. Měla jsem to takhle v nejranějším dětství – ve školkovém věku. Potom jsem měla několik let takový útlum, kdy jsem na to skoro nemyslela a žila téměř „normálním životem“. Opět to ožilo v 15 letech v prváku na gymplu, a od té doby jsem si vědoma této své zvláštnosti, nějak s tím žiji, řeším to v sobě a snažím se s tím nějak vypořádat. Hodně jsem si o tom zjišťovala a vždycky jsem si kvůli tomu připadala strašně divná, a byla z toho dost špatná. Nicméně postupem času jsem si čím dál víc uvědomovala, že ať chci nebo ne, tohle prostě nikdy nezměním, jednou jsem se tak narodila a nejspíš takhle i umřu, a tak mi nezbývá nic jiného, než i tuto svoji stránku osobnosti nějak přijmout.
Abych toto své zaměření nějak upřesnila, výprask mám odjakživa spojený právě s kontextem výchovy a disciplíny. Jde mi především o psychologii a atmosféru. Je to pro mě hodně i o uvolnění, vyčištění hlavy, adrenalinu, možnosti začít znovu a lépe, a také o odevzdání, odpuštění… Bolest pro mě není primární. Jsem si vědoma toho, že také k výprasku patří, ale jen
do určité míry. A tak osobně uznávám opravdu jen výchovné výprasky v nějakých rozumných
mezích, nic extrémního, bez přehnané nahoty, bez explicitní erotiky. Nějaké drsné praktiky BDSM s kompletním svlékáním, svazováním, bičováním, ponižováním – nic z toho mě nepřitahuje, naopak spíš odrazuje. To je pro mě totiž už úplně jiná sféra, kam bych ani zajít nechtěla (ale pochopitelně nikoho neodsuzuji, proti gustu…však víte, ať si každý dělá, co chce, že ano :-)), nicméně pro mě tohle není. A proto jsem ráda, že jsem asi před pěti lety natrefila na stránky VIPD a Paní Vychovatelku.
Na jednu stranu se mi to zdálo skvělé, na stranu druhou děsivé. Zpočátku mi to přišlo takové
moc přitažené za vlasy, a říkala si, že to snad ani nemůže být pravda, že jde jen o jakési fantazie.
Nicméně díky svědectví lidí, kteří VIPD navštívili a popsali své dojmy a zážitky (především paní
Veronika), jsem tomu začala postupem let více věřit, a nakonec jsem nabyla odhodlání to též
vyzkoušet. Během loňska jsem už měla dvakrát sklon objednat se, ale vždycky jsem na základě
různých životních událostí od toho nakonec upustila. Také mě velmi odrazovalo, že jsem poměrně zdaleka, a tudíž je náročnější to nějak logisticky naplánovat.
Letos v létě, jednoho horkého srpnového dne, jsem se však velmi náhle a spontánně
rozhodla, že do toho fakt jdu. Přiznávám, že mi k tomuto odvážnému kroku, a také k větší
otevřenosti v mailu adresovaném Paní Vychovatelce, pomohla troška alkoholu, protože jsme to
odpoledne měli menší rodinnou oslavu. 🙂 Celý příspěvek →

Vzájemné zkoušení nových rákosek mezi slečnou Asistentkou a Paní Vychovatelkou

17 komentáře

Zdravím všechny vyznavače SPANKINGU a příznivce VIPD 😘 ❤️

Máme tu září, nový školní rok.  Počasí se nám dost zhoršilo, takže je čas se od bazénu přesunout do školních lavic nebo spíš do ředitelny VIPD.  Jak jsem všem slíbila, přišel čas si vyzkoušet ony nové krásné rákosky od pana Svobody.

Nové rákosky od Svobody

Nové rákosky od Svobody

Kratší jsem pojmenovala „Cestovní“, protože se vejde i do kufru na cesty s nezbedníkem a ta delší, sestra Kleopatry –  „Svoboda“ nejen podle svého tvůrce, ale i podle hesla „Bolest osvobozuje“. A tahle rákoska to opravdu umí, ti co jí už zkusili, mi jistě dají za pravdu. :-). Viz nezbeda v domácí péči, který s ní dostal 100 ran 🙂

Se slečnou asistentkou Monikou, její zadeček už dobře znáte,  jsme si vyzkoušely nejprve 3 rány tou Cestovní a pak 3 rány Svobodou. Společně jsme o tom natočily i videa 🙂 , na kterých je vidět, že Já opravdu moc nezvládám bolest.  Kdo chce vidět její prdelku bez kalhotek s pěknýma 3 jelítkama i detailně, tak její fotky najdete už v prvním článku  na  https://www.forendors.cz/p/6fddb2684685a0a14adb595efa09bc58  později se můžete těšit i na videa. 😘 ❤️ Fotky a videa mojí prdelky i jak dopadla, budou jako slíbený  dárek navíc jen pro Mecenáše 😘 ❤️ Děkuji za Vaši podporu, neboť tyto horké prázdniny, byly  v rámci  návštěvnosti zatím  ty nejhorší pro VIPD.  Pokud se vám tedy moje práce líbí, prosím podpořte nás.

Poslední termíny před plánovanou odstávkou v únoru

Napsat komentář

Všem svým příznivcům, nezbedníkům a obdivovatelům spankingu, už je to tu – moje lázně.

Pro Vás to znamená, že celý únor bude další odstávka. 🙁 Ale tentokrát máte ještě jedinečnou šanci přijít. 🙂 Do lázní bych měla nastoupit 4.2.2019. Takže od teď až do nástupu se Vám mohu věnovat jak se slečnou Asistentkou Monikou (v odpoledních hodinách), tak i sama dopoledne nebo čtvrtek. Dokonce nabízím i  víkendový termín v sobotu 2.2.2019. Termínů již není mnoho a rozhoduje čas, kdo se první objedná.

Lekce s asistentkou Monikou jsou možné:
pondělí od 16:15
úterý od 17:15
středa od 16:45

Od 4.2.2019 budou další termíny jen se slečnou Asistentkou Monikou a to jako minule jen pro prověřené nezbedníky, které Monice schválím.  Počítám, že od Března bude vše zase v pořádku. Věřím, že uvítáte, že jsem Vám to tentokrát dala vědět s malým předstihem a že si termín výprasku správně naplánujete.

Budeme se na Vás těšit, Vaše Paní Vychovatelka a slečna Asistentka Monika a naše nástroje 🙂

Nový rok 2019 ve VIPD

7 komentáře

Šťastný nový rok všem. 🙂 Děkuji za všechna krásná přání, která jsem obdržela a věřím, že i v tom novém roce 2019 si společně užijeme spoustu zábavy, radosti, napětí, vzrušení a povyražení. O tom všem ten výprask přeci je, že? 🙂

Velice ráda bych Vám sdělila, že od 7. 1. odstávka provozu končí, ale nebude to tak jednoduché. Zdravotně jsem už na tom podstatně lépe (jak se již mohli někteří vyvolení přesvědčit), ale ještě mě čekají lázně, kde čekám na termín nástupu. Proto mohu jen napsat, že od 7. 1. 2019 do nástupu do lázní, který očekávám začátkem února, máte jedinečnou možnost přijít. Výprasky uděluji samostatně (i v dopoledních hodinách) nebo v tandemu s asistentkou Monikou (to jen pondělí, úterý a středa odpoledne). Samozřejmě po dohodě telefonem, abychom to vše řádně doladili. Moc se těším, až si má ruka znovu užije. Postupně Vás budeme i seznamovat s novými nástroji, co nám přinesl Ježíšek a že jich letos nadělil!?! 🙂

Celý příspěvek →